Podle dat publikovaných Ministerstvem životního prostředí ČR vloni vyprodukovala 34,2 mil. t všech odpadů. Z toho připadlo 1,4 mil. t na nebezpečné odpady a 32,8 mil. t na ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR tak připadá 3 241 kg všech druhů odpadů ročně. Co se týká komunálních odpadů, v rámci celkové produkce jich bylo 16 %. Ve hmotnostním vyjádření: 5,6 mil. t (o více než 300 000 t oproti předloňsku). Každý občan ČR tedy v průměru vyprodukuje 531 kg komunálního odpadu ročně. Z vygenerovaných komunálních odpadů jsme dokázali využít 38 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách skončilo 45 % komunálních odpadů. To je o 2 % méně než v roce 2015 a ke spokojenosti máme stále daleko. MŽP předpokládá, že se bude situace nadále měnit, a to s ohledem na zavedené povinné třídění kovů a bioodpadu (od roku 2015) a na blížící se platný zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů (od roku 2024). V české legislativě je zakotven již od roku 2014. Ke zlepšení situace může zásadně přispět i schválení nového zákona o odpadech, včetně připravených nástrojů PAYT („Zaplatíš, kolik vyhodíš“), nebo sběr odpadu Door-to-Door, který byl připraven pro novou vládu. Češi se učí lépe zacházet s elektroodpadem Co do rozlohy i počtu obyvatel ČR nepatří k velkým státům. Importuje masu surovin a produkuje spoustu sofistikované techniky. Energetickou a elektrotechnickou nevyjímaje. Kvanta energetických a elektrotechnických zařízení také dovážíme. Postupně zaměňují zastarávající techniku. Doslouživší zařízení se snažíme na solidní úrovni recyklovat. Zatímco v roce 2006 bylo na tuzemský trh uvedeno 196 967 t elektrozařízení a zpětný odběr (včetně odděleného sběru) činil 22 170 t (tedy 11,3 % z celku), v roce 2015 se vyrobilo 182 025 t nových elektrozařízení a odevzdalo 74 288 t. To znamená 40,8 % všech uvedených elektrozařízení na trh. K tomuto nárůstu přispělo podle odborníků několik faktorů. „Navýšení sebraného množství elektroodpadu je dáno zejména zpřesněním právní úpravy, která v roce 2014 v zákoně o odpadech odstranila výkladové nejasnosti vymezení subjektů, které mohou odpadní elektrozařízení sbírat,” soudí Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR. Elektrozařízení už v menších objemech končí (v rozporu se zákonem) v odpadovém režimu jako kovový, stavební a demoliční odpad. Svou roli sehrává rovněž cena výkupu opětovně využitelných surovin. Pozitivní vliv na množství odevzdaného elektroodpadu mají kolektivní systémy, které dlouhodobě investují do sběrné sítě. V ČR se buduje sběrná síť systematicky od roku 2005. „Z našeho pohledu je její hustota již dostatečná. Důležitější než hustota sběrné sítě je dnes vytváření efektivních a smysluplných způsobů sběru. Současná legislativa bohužel v mnoha případech samotný sběr znesnadňuje tlakem na budování neefektivní a neekonomické duplicitní sběrné sítě. To postrádá nejen smysl, ale také jakoukoli přidanou hodnotu jak pro občany, tak pro samotné životní prostředí,“ vysvětlil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která v roce 2015 vykázala druhou nejvyšší míru sběru elektrozařízení v tuzemsku a za rok 2016 sběr významným způsobem dále navýšila. Co všechno Češi recyklují? Pokud se zaměříme výlučně na elektroodpad vygenerovaný domácnostmi, největší část zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu představují velké domácí spotřebiče: ledničky, pračky a myčky. Nepřehlédnutelnou skupinu tvoří také drobnější spotřebitelská zařízení: staré mikrovlnky, mobily, mixéry, vysavače, rychlovarné konvice, přímotopy, satelitní přijímače a set-top boxy, elektronářadí, hudební soupravy, radiopřijímače, televizory, videorekordéry a videokamery, elektronické hračky, elektrické zubní kartáčky. A stranou nelze ponechat ani skupinu doslouživších zařízení informačních technologií a komunikačních zařízení. Účinným nástrojem a zároveň externím symbolem pro recyklační úsilí je cca 2 900 červených kontejnerů neziskové společnosti ASEKOL. Jak vyplývá z jejího průzkumu, 81 % Čechů jejich existenci a snadné použití oceňuje a vysloužilou elektroniku aktivně třídí. Nejvíce nepotřebných elektrozařízení odevzdali v uplynulém roce tradičně obyvatelé Středočeského kraje, a to 2 636 t (o 445 t více než v roce 2015). Přepočteno na jednoho obyvatele, prvenství drží Pardubický kraj: na jednoho tamějšího obyvatele se vysbíralo 2,34 kg. Nejaktivnějšími třídiči ve sběru elektrozařízení jsou obyvatelé Karlovarského kraje. Zatímco v roce 2015 každý z nich do červeného kontejneru vhodil 1,5 kg elektrozařízení, vloni to bylo již 1,93 kg. Naopak největší rezervy v třídění vysloužilé elektroniky mají v Ústeckém kraji, kde se za loňský rok podařilo vytřídit v průměru pouze 1,44 kg na osobu. „Recyklace vysloužilých elektrozařízení prostřednictvím červených kontejnerů neustále roste. V roce 2016 je využilo o téměř 20 % více obyvatel Česka než v roce předchozím. Aktuálně tak aktivně třídí 81 % domácností – většinou minimálně dvakrát ročně, v návaznosti na pravidelné vyklízení starých věcí,“ vysvětlila Martina Martinková, tisková mluvčí společnosti ASEKOL. Podle odhadů ASEKOL Češi stále odevzdají k recyklaci pouze přibližně 25 % drobné elektroniky. Tradičně nejaktivnější období z hlediska e-recyklace bývá u nás období vánočních svátků. Ale: 2/3 dotazovaných domácností přiznaly, že její členové mají stále ve svých zásuvkách a krabicích zastrčených hluboko ve skříni své (elektro) kostlivce. Nejčastěji se jedná o nefunkční nebo staré mobilní telefony, rozbité fény, žehličky, příslušenství ke stolním počítačům v podobě myší a klávesnic, starší modely přehrávačů apod. Za vysloužilou drobnou elektroniku určenou do červených kontejnerů se považují zařízení do velikosti 40 × 50 cm. Osobitou kapitolu představují baterie Češi recyklují téměř polovinu baterií. Jen vloni to bylo 1 638 t, resp. 45,3 % objemu všech baterií, které byly dány do oběhu. Podle aktuálních statistik neziskové společnosti ECOBAT, jež v ČR zabezpečuje zpětný odběr baterií, vyplývá, že jeden Čech vloni v průměru vytřídil 155 g baterií. To odpovídá zhruba šesti tužkovým bateriím typu AA. Zvyšuje se dostupnost sběrných míst. Po celé ČR je nyní už více než 20 500 míst, kde lze použité baterie odevzdat k recyklaci. Občané baterie nejčastěji odevzdávají do venkovních červených kontejnerů nebo do sběrných nádob v obchodech. V ČR se podařilo splnit ambiciózní normu EU, zavazující členské státy odevzdat k recyklaci minimálně 45 % objemu všech baterií, jež se dostaly do oběhu. „Velký posun vidíme v zapojení obcí, které třídění odpadu aktivně podporují. Roste také množství baterií vybraných v obchodních sítích,“ připomněl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT. „Žáci, studenti a pedagogové v minulém roce odevzdali v rámci programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět téměř 151 t baterií.“ Mezi segmenty, kde byl nárůst největší, patří obchod s meziročním nárůstem 69 %. „Daří se nám lépe spolupracovat přímo s centrálami řetězců a je patrné, že jejich management nevnímá umísťování sběrných nádob jen jako svou povinnost danou ze zákona,“ pochválil Petr Kratochvíl partnery. „Velmi účelně vybírají pro sběrné nádoby viditelná místa, která jsou zákazníkům přímo na očích.“ Výrazně se zvýšil sběr také v obcích, a to o 54 %. Velký podíl má na tom stoupající obliba červených venkovních kontejnerů. Stabilní je zapojení škol. Meziročně odevzdaly o 7 % baterií více. Osobitá problematika světelných zdrojů V českých domácnostech se denně rozsvítí 66,5 mil. světelných zdrojů: wolframových žárovek (42 %), kompaktních úsporek (31 %), halogenek (11 %) a stále častěji i LED žárovek (10 %). Oproti loňsku jich přibylo 2,5 mil., a to zejména v rodinných domech. Společnost EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů i svítidel, provedla specializovaný průzkum, do něhož se zapojilo 1 208 respondentů. „Nejvíce světelných zdrojů se rozsvítí v Olomouckém, Jihočeském a Královéhradeckém kraji, kde jich na domácnost připadá více než 21. Naopak nejméně jich svítí v kraji Plzeňském, Pardubickém a na Vysočině, kde je průměr domácnosti okolo 11. Neúsporným zdrojům světla dlouhodobě vévodí wolframové žárovky,“ shrnula výsledky Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP. Roste dynamika nákupu úsporných zdrojů světla. Ty už představují téměř polovinu (46 %) světelných zdrojů. Neúsporné zdroje sice stále převažují (54 %), ale jsou postupně nahrazovány energeticky méně náročnými alternativami. Citovaný průzkum ukázal, že Češi se světlem více experimentují. „Dokupují nejen nové žárovky. Pořizují si i více svítidel, zejména různé lampy a přenosná svítidla. Největší zájem je o svítidla s vestavěnými LED žárovkami,“ vysvětlila Zuzana Adamcová. Bohužel, třetinu úsporek (33 %) lidé vyhodili do směsného odpadu místo do speciální sběrné nádoby. To znamená, že zhruba 10 kg toxické rtuti skončilo nekontrolovaně na skládkách. Recyklací je navíc možné využít více než 95 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích, a tím šetřit přírodní zdroje. I tak se Čechům daří dosahovat nadstandardní míry recyklace úsporek: již nyní plníme limity EU pro sběr světelných zdrojů, které se ČR teprve chystá zavést. Roste také počet sběrných míst: v ČR jich je nyní k dispozici přes 4 400. Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem a u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také rozmístěny v supermarketech a nákupních centrech, na obecních a městských úřadech. /ex/