Přibližně 280 tisíc společností registrovala naše republika na konci roku 2007. Dnes je jich v tuzemsku hlášeno už více než 400 tisíc. Dosavadní průměrný meziroční nárůst ve výši 6 % naznačuje, že by začátkem roku 2018 mohlo být v Česku vedeno půl milionu subjektů. Zdaleka ne všechny firmy ale opravdu fungují. Bohumír Kotora
V prvním pololetí vzniklo 12 557 firem, oproti stejnému období za loňský rok jde o více jak 4% nárůst. Z drtivé části se jedná o společnosti s ručením omezeným, jež tvoří téměř 94 % všech podnikatelských subjektů na našem území. „Lze očekávat, že v tomto roce vzroste počet společností s ručením omezeným oproti loňsku o více než 2000,“ předpovídá Jana Babůrková ze společnosti Smart Office & Companies, a doplňuje: „Za růstem stojí především stále se zvyšující počet živnostníků, kteří své podnikání převádí právě na tuto, v České republice nejdostupnější, a tudíž nejpoužívanější právní formu.“ Nově stačí základní kapitál 1 Kč Danou skutečnost má „na svědomí“ zákon o obchodních korporacích platný od začátku letošního roku, umožňující podnikatelům zakládat společnosti s ručením omezeným s minimálním základním kapitálem. Ti tuto změnu hojně využívají: 64 % s. r. o., které vznikly od 1. 1. do 30. 6. 2014, má zapsaný kapitál nižší než 200 tisíc Kč. „Zákon o obchodních korporacích stanovuje minimální výši základního kapitálu u společností s ručením omezeným na jednu korunu, a současně přináší větší odpovědnost jednatelů. Soud na návrh insolvenčního správce či věřitele může rozhodnout o vzniku ručení jednatele za závazky společnosti, pokud jednatel věděl, měl nebo mohl vědět, že hrozí úpadek, a neučinil v rozporu s péčí řádného hospodáře vše potřebné a rozumně předpokládatelné k jeho odvrácení,“ vysvětluje Michal Řičař, analytik společnosti Bisnode. Až do konce roku 2013 byla minimální výše základního kapitálu u s. r. o. stanovena na 200 tisíc Kč. Od ledna do června 2014, kdy mohou firmy podle výše citovaného zákona vznikat se základním kapitálem nižším, této možnosti využívá většina z nich. 68 % společností s ručením omezeným (7917), které byly letos registrovány, má základní kapitál nižší než 200 tisíc Kč, a 8,3 % (1023) ve výši jedné koruny. U necelé třetiny letos založených firem podnikatelé zvolili základní kapitál ve výši 200 tisíc Kč, jen 3,6 % (438) s. r. o. pak šlo se základním kapitálem přes tuto hranici. „Úpravou legislativy zákonodárce zmírnil kapitálové nároky na základní kapitál. V předchozí ,formě‘ s. r. o. stačilo založit firmu, složit 200 tisíc Kč na základní kapitál, a poté podnikatel mohl tyto prostředky vybrat a využít na firemní záležitosti. Nebylo zajištěno, že firma má stále k dispozici celou výši základního kapitálu. Společnost s ručením omezeným tak mohla disponovat milióny, stejně jako nulovým majetkem. Tento stav se změnou zákona nemění a s. r. o. se naopak stala více dostupnou formou pro mikropodnikání,“ hodnotí dopady nové legislativní úpravy analytik Bisnode. Akciové společnosti na ústupu Na opačném pólu stojí akciové společnosti, jejichž množství se rok od roku snižuje a vše nasvědčuje tomu, že letos vznikne nejméně akciovek za posledních sedm let. Podle Jany Babůrkové může být jednou z příčin takto nízkých čísel změna legislativy a nejasnosti, které se stále okolo nových zákonů objevují. I z tohoto důvodu podnikatelé stále často volí koupi ready-made společnosti (tedy subjekty založené pro potřeby dalšího prodeje) před vlastním zdlouhavým založením firmy. Z celkového počtu 244 a. s. založených v prvním pololetí 2014 tvoří více než polovinu ready- -made společnosti. „Prodej předzaložených společností je stále preferovanou variantou zejména proto, že převod takovéto společnosti je oproti založení nové společnosti výrazně kratší a jednoduší,“ říká Babůrková. Česká republika se v rámci dlouhodobého celosvětového výzkumu propadla, v jednom ze sledovaných kritérií, kterým je „starting business“, meziročně o 6 % na 146. místo z celkového počtu 189 sledovaných lokalit. Pro porovnání například Slovensko je v této kategorii na 108. místě. Ne každá firma se počítá Z analýz Českého statistického úřadu je patrné, že více jak třetina podnikatelských subjektů patří do kategorie tzv. spících firem. Jde o společnosti, které nevykazují obrat, neodvádí sociální pojištění a nemají zaměstnance. „Mezi neaktivní podniky se řadí také ready-made společnosti, které čekají na svého nového majitele,“ vysvětluje Babůrková a doplňuje: „S tím, jak přibývá množství firem v registrech, se však též zvyšuje počet neaktivních společností, tedy těch, které existují pouze na papíře.“ Česká republika tedy nejspíše brzy dosáhne na milník půl milionu fifirem, nicméně reálně jich bude fungovat mnohem méně.