Jedním z nejagilnějších subjektů na českém energetickém trhu je společnost LUMIUS, spol. s r. o. Své služby zaměřuje na firemní segment napříč obory. Elektřinu dodává zákazníkům připojeným z hladiny vysokého a velmi vysokého napětí (1 kV a vyšší). Tržní podíl na spotřebě elektřiny v ČR v segmentu velkoodběratelů elektrického proudu přesáhl 6,8 % a u plynu 7,8 % (dle posledních ověřených údajů). Na otázky redakce odpovídá ředitel společnosti Ing. Miloň Vojnar: Vstup do nového roku předznamenal ze strany EU28 nový energetický balíček. Jak hodnotíte aktuální stav evropského a českého trhu s elektřinou a plynem Vy? Jsou Bruselem navrhované cíle (zejména v ekologizaci výroby a v distribuci energií) do roku 2030 proveditelné? Ekologizace by měla probíhat v zemích, které jsou jí přizpůsobené a mají kapacitu, aby se klasické zdroje nahrazovaly obnovitelnými. Určitě si nemyslím, že by k tomuto vývoji mělo docházet v České republice. Naše země nemá předpoklady pro to, aby zde 40–50 % výroby elektřiny bylo postaveno na tzv. zelené energii. Nemáme moře, nefouká u nás stabilní a silný vítr, nemáme zdroje, abychom mohli využívat biotermální energii… Proto tvrdím, že Česká republika je více méně vyčerpaná. Bohužel, v rámci EU28 je nyní určující zemí Německo, které řeší další a další OZE a dává do nich spoustu peněz. Obávám se, že přestože lidé platí stále víc a víc a hrnou spoustu peněz do eolických a fotovoltaických elektráren, pořád to není dost. Zatím nikdo neřekl: udělali jsme špatný krok, vracíme se k jádru. V současné chvíli se nic dramatického neděje. Ostatní země mlčí a sledují, co se bude dít. Energetické společnosti se zbavují uhelných elektráren a snaží se snížit své zadlužení. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet nadále. S jakými výsledky jste uzavřeli rok 2014? Jak čelíte leckdy nevyzpytatelným pohybům cen energetických vstupů a plateb okolo nich? Naše tržby za rok 2014 se pohybují kolem 8 mld. Kč. Konečným zákazníkům v České republice jsme dodali zhruba 1,6 TWh elektřiny a 3,8 TWh plynu. Jsou to předběžné odhady, které budou přesné po auditu. Co se týká pohybu cen, náš byznys je stále stejný, a proto se jej tyto změny tolik netýkají. Naše společnost fixuje cenu v okamžiku, když ji zákazník potvrdí. Výkyvy se přímo dotknou jen drobných dokupů/prodejů při ladění portfolia. Nepopírám ale, že čím nižší je cena komodity, tím méně konečný zákazník zaplatí a je spokojenější. V českém parlamentu započala diskuze k novému energetickému zákonu. Jaké změny se nejvíce dotknou firemních zákazníků? Největší změnou je platba na podporu OZE. Zasáhne domácnosti i firmy. Neměla by se platit podpora OZE za spotřebovanou elektřinu, ale podle příkonu nebo hodnoty jističe. Tato změna se jistě dotkne všech. Uvidíme jak. Jinak si nemyslím, že by nový energetický zákon, jak se o něm hovoří, znamenal nějaké dramatické změny, které by nás zasáhly. Řadu let aktivně sledujete rozvoj jaderné energetiky jak v tuzemsku, tak v globálním měřítku. Měla by vláda v aktualizované Státní energetické koncepci potvrdit další výstavbu a využívání jaderných zdrojů v ČR? Určitě bychom měli využít zdroje, které tady máme. A jasně si říci, že v OZE již naše republika velký potenciál nemá. Jaderná energie je podle mě základ. Kroky k tomu, aby včas a v potřebné šíři fungovala, se musejí učinit již nyní. Jsem určitě pro dostavbu jaderných zdrojů u nás, ale s tím, že financování by mělo být na soukromých investorech. Co se energetické koncepce týče, mám jediné řešení. Potřebujeme dát dohromady státní koncepci, která bude mít třeba 10 stránek a bude v ní jasně řečeno, které zdroje u nás mají smysl, které ne. Jak bude vypadat zdrojová základna a jaké budou podniknuty další kroky. Potřebujeme jasný, jednoduchý, stručný návod, který bude mít formu vyhlášky nebo něčeho, co je právně závazné. Ne koncepci, která se nemusí dodržovat a nikdo se v ní pořádně nevyzná. Vaše společnost se zapojila do informačního procesu pro budoucí inženýry a výzkumníky. Nešetříte přitom ani úsilím, ani prostředky. Co nového pro ně připravujete v letošním roce? Vzdělávací projekt Nukleon pokračuje třetím rokem. Na konci toho loňského jsme oslovili základní školy, zda mají zájem o další výtisky brožury. Setkali jsme se s významným ohlasem a dotiskli 70 tisíc kusů. Požadavky byly velké. V podstatě se jednalo skoro o celý původní náklad (v rozsahu 110 tisíc brožur). Školám je učebnicová pomůcka odesílána v těchto dnech. Aktuálně pak připravujeme jeden speciální projekt, který souvisí s nově zakoupenou společností BÖHM PLAST-TECHNIK, a. s. Má také co do činění se vzděláváním. Ale podrobnosti prozradíme až v únoru letošního roku. Před časem jste podpořil myšlenku vývoje a postupného nasazování tzv. malých jaderných elektráren v praxi. Dokonce jste se svými spolupracovníky seriózně analyzoval možnost jejího pořízení a provozování Vaší firmou. Platí toto přání i nadále? Ano, platí. Pořád monitorujeme trh, setkáváme se s výrobci, snažíme se najít vhodný reaktor tak, aby vše zapadlo do našich představ spojených s výrobou elektřiny a tepla. Zatím je předčasné dělat jakékoliv závěry. Situace se od prvního vypuštění myšlenky do světa nezměnila. Firmy malé reaktory zatím vyvíjejí a my sháníme a upevňujeme kontakty tak, abychom se na výsledný produkt jeli podívat hned, jak se objeví na trhu. Zatím nedokážu říct, zda zamíříme do Ruska, USA, Japonska nebo jinam. Nyní nemohu odhadnout, který výrobce se jeví jako nejpravděpodobnější. Až uvidíme konkrétní projekt v reálném provozu, až budeme znát parametry a finanční požadavky, budeme moci říct více. /red/