Mercedes-Benz diskutoval s odborníky na robotiku a s jazykovědci o tom, jak by se lidé mohli v budoucnosti dorozumívat s „chytrými“ autonomními vozidly. Ve městech budoucnosti budou totiž mít na silniční dopravu velmi silný vliv. Mercedes- Benz se proto v tomto kontextu velmi intenzivně zabývá společenskými otázkami, které přesahují technické a právní aspekty. Zásadním úkolem je přitom zvládnutí komunikace mezi člověkem a umělou inteligencí. (gab)
V současnosti je již nesporné, že automobily dokážou samostatně vykonávat stále více a více úkolů, přičemž jejich vývoj postupně směřuje k jezdicím robotům. Tím se však změní nejen samotné cestování automobilem, ale i celá silniční doprava. Mercedes-Benz se proto při vývoji autonomního automobilu zabývá i otázkami, které přesahují rámec techniky. Výzkumní pracovníci koncernu a futurologové probírali na druhém ročníku fóra Mercedes- -Benz Future Talk s odborníky z oborů výzkumu robotů a jazykovědy perspektivně důležité otázky: Jak budeme v budoucnosti komunikovat s autonomně jezdícími automobily? Dokáže autonomní vozidlo „pokynout“ chodci, že může přejít silnici? Jak poznat, že auto hovoří ke mně, a ne k osobě vedle mne? A co v tomto případě vůbec znamená „hovořit“? Budeme se muset učit robotovou gramatiku, nebo se s námi bude muset umět dorozumívat automobil? A jak lze tento jazyk vyvinout – intuitivně, nebo uměle? „Doprava budoucnosti bude stále interaktivnější – a tím nemám na mysli pouze vzájemné propojení mezi vozidly,“ říká Prof. Dr. Kohler, vedoucí koncernového výzkumu a trvale udržitelného rozvoje a ekologický zmocněnec společnosti Daimler AG. „Považujeme za náš hlavní úkol, abychom autonomní vozidla uvedli do provozu nejen jako technický výdobytek, nýbrž také jako neodlučnou součást dopravy budoucnosti. Společenské aspekty jsou přitom minimálně stejně důležité jako senzory v automobilu.“ Vztah člověk–robot Z intenzivní diskuze všech účastníků fóra Mercedes- Benz Future Talk – Robotika vyšlo najevo, že na mnohé otázky z oblasti interakce mezi člověkem a strojem neexistují ještě žádné jednoznačné odpovědi. Ukázalo se, že roboti jsou mnohem více než humanoidi podobní lidem nebo postavy z filmů sci-fi. To zdůraznila také Martina Maraová, která zkoumá v Ars Electronica Futurelab psychologii vztahů mezi člověkem a robotem: „Plechový muž či syntetický ‚člověk- stroj‘ je sice obrazem, který si představíme pod pojmem ‚robot‘ – avšak u reálných robotů mimo svět filmu je příliš velká podoba s člověkem většinou jen málo akceptována.“ Podle Maraové je důležitější to, aby bylo lidem co nejrychleji jasné, jak inteligentní robot opravdu je, jaké formy komunikace ovládá a aby signalizoval, jaké budou jeho další kroky. Alexander Mankowsky, futurolog ve společnosti Daimler AG, k tomu dodal: „Vidíme autonomní automobil, autonomního robota, integrovaného do celkového obrazu budoucí mobility, přičemž hlavní roli v naší vizi budoucnosti hraje člověk. Je třeba vyvinout kooperativní systém, u něhož budou zásadními atributy jeden nebo několik komunikačních jazyků, aby byla možná interakce mezi člověkem a umělou inteligencí v těsném prostoru měst.“ A dále dodal: „Možná bude v budoucnosti existovat dokonce slovník jazyka robotů?“ Podle Mankowskyho by při všech úvahách rozhodně neměla být cílem podpora adaptace člověka na stroj. Místo toho je při stále intenzivnější komunikaci mezi člověkem a strojem nutné vytvářet důvěru. Gesta Prof. Dr. Ellen Frickeová vnesla do diskuze jazykovědnou perspektivu. Jako výzkumnice gest na Technické univerzitě Chemnitz a spoluzakladatelka střediska Berlin Gesture Center uvedla následující argumenty: „Díváme-li se na gesta jako na možnost úspěšné komunikace s autonomními automobily, pak je samozřejmě důležité zkoumat, jaká běžně používaná lidská gesta jsou za tímto účelem mimořádně vhodná jako výchozí bod. Rovněž důležité jsou následující otázky: Jak nás ovlivní autonomní automobil? A jak budou zpětně působit gesta z interakce mezi člověkem a automobilem na gesta v mezilidské komunikaci?“ Frickeová dále zdůraznila, že „… bude zapotřebí nejen slovník gest robotů, ale ze všeho nejdřív rozsáhlá digitální databáze běžně používaných lidských gest. Ta může posloužit jako výchozí bod pro konstrukci gest, která budou zaměřena na autonomní roboty.“ V současnosti je komunikace s autonomními vozidly ještě neprobádanou oblastí. Mercedes- -Benz proto vytvořil společně s Ars Electronica Futurelab experimentální projekt, v němž mohou být prototypově zkoušeny různé formy interakce mezi člověkem a kinetickými roboty. Například tři interaktivní quadrotory (vrtulníky se čtyřmi rotory) byly v testovacích podmínkách přivolávány, zastavovány nebo vysílány určitým směrem, mimo jiné prostřednictvím gestového ovládání, resp. haptických ovládacích objektů. Badatelé tak získali první představu o tom, jak by mohla být vnímána koexistence lidí a autonomních strojů ve sdíleném prostoru budoucnosti. Co je ještě hudbou budoucnosti, to se může stát rychle realitou – o tom je Mercedes-Benz přesvědčen. Aby bylo možné realizovat fungující sociální „kooperaci mezi člověkem a strojem“ v budoucí dopravě, je podle společnosti Mercedes-Benz nezbytný vývoj společného interakčního jazyka, a na tom budou vývojáři tohoto výrobce automobilů dále pracovat.