Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D., jsme se zeptali: „Když vláda ČR v půli února t. r. projednávala projekt Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020, řada vědců, pedagogů, ale i průmyslových manažerů poukazovala na fakt, že průmyslově rozvinuté státy cílevědomě nesměřují finance pouze do moderních inovativních oborů, ale i do dalšího zdokonalování vzdělávacího procesu. – Z vašeho pohledu: nakolik se daří tuto myšlenku prosazovat v českém výchovně-vzdělávacím a průmyslovém prostředí? Kde musíme po vzoru průmyslově vyspělých zemí (třeba Velké Británie nebo SRN) přidat?“ Strategické dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dlouhodobě poukazují na nutnost tvorby vhodného prostředí, které bude stimulovat rozvoj lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace a adekvátně podporovat domácí i zahraniční výzkumné pracovníky. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 v sobě mj. zahrnuje i několik opatření reflektujících akutní potřebu investovat do tvorby takových podmínek v oblasti vzdělávání a výzkumu, a to i ve spolupráci s průmyslem. MŠMT bude financovat realizaci uvedených opatření prostřednictvím individuálních výzev vyhlašovaných v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávaní. V jeho rámci již byla vyhlášena výzva, jež umožňuje zainteresovaným vysokým školám investovat do modernizace jejich výzkumně zaměřených studijních programů. Plánuje se rovněž výzva na podporu dlouhodobé mezisektorové mobility. Úřad vlády ČR bude přitom v rámci implementace Národní RIS3 strategie průběžně upřesňovat prioritní oblasti rozvoje českého výzkumu, vývoje a inovací i v kontextu podpory rozvoje lidských zdrojů. Vloni váš resort stál u projektu Roku technického vzdělávání. Když se ohlédnete za prvními výsledky, co a do jaké míry se už podařilo zajistit? Jaké poznatky a inspirace k novým opatřením vám přinesl? Celý rok 2015 byl prvním významným krokem v započatém dlouhodobém procesu. V jeho průběhu spolupracovaly firmy a podniky se školami na nejrůznějších úrovních, např. společné dny otevřených dveří, vědomostní soutěž pro žáky a studenty, vzdělávání pedagogických pracovníků (zejména učitelů odborných vyučovacích předmětů a praktického vyučování) ve firmách, podpora maločetných a ojedinělých oborů vzdělávání. MŠMT zrealizovalo v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání nejrůznější aktivity a činnosti i ve spolupráci s ostatními přímo řízenými organizacemi (Národní ústav pro vzdělávání a Národní institut dalšího vzdělávání). Mezi nejvýznamnější patřil např. Rozvojový program na podporu odborného vzdělání. Jeho cílem bylo poskytnout finanční prostředky ke zlepšení kvality a úrovně středního odborného vzdělávání ve vybraných oborech. Program zajišťoval podporu vzdělávání žáků vybraných oborů, které lze z pohledu potřeb trhu práce, příp. i z pohledu unikátnosti a tradice považovat v daném území za nenahraditelné. Financování RP činilo 200 mil. Kč. MŠMT také vyhlásilo program na podporu polytechnického vzdělávání v mateřských a základních školách určený pro jejich vybavení polytechnickými stavebnicemi, pro obnovu vybavení škol učebními pomůckami pro technické vzdělávání, zajištění metodických materiálů a další vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci projektu. Cílovou skupinou programu byly kraje, které dotaci poskytly právnickým osobám zabezpečujícím činnost mateřské nebo základní školy. Celková požadovaná částka byla cca 2 mil. Kč. V dubnu a červenci 2015 byly v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost vyhlášeny výzvy č. 56 a 57, které podporovaly polytechnické vzdělávání na základních a středních školách. Výzva č. 56 měla jednu podporovanou klíčovou aktivitu financovanou formou šablon pro základní i střední školy „Stínování (shadowing) pro pedagogy cizích jazyků, matematiky, přírodovědných a technických předmětů v zahraničí“. Celková alokace dosáhla 800 mil. Kč. Výzva č. 57 měla dvě podporované klíčové aktivity financované formou šablon, a to „Rozvoj technických dovedností žáků na II. stupni základní školy“ a „Rozvoj profesních dovedností učitelů pro výuku zaměřenou na zlepšování technických dovedností žáků základní školy“. Celková alokace je 460 mil. Kč. MŠMT také finančně podpořilo v roce 2015 projekt Enersol, jehož cílem bylo zařazovat do vzdělávacích programů škol se zaměřením na strojírenství, elektrotechniku, zemědělství, chemii, stavebnictví a životní prostředí problematiku nových zdrojů energie, emisí a úspor energií, zabezpečit vytvoření partnerských sítí škol a firem a vytvořit program mezinárodní spolupráce k hodnocení úrovně vzdělání a schopností žáků partnerských zemí prezentovat své projekty na mezinárodní konferenci a přehlídce soutěžních projektů. Cílovou skupinou byli učitelé a koordinátoři environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a žáci středních a vyšších odborných škol. Dotace byla poskytnuta v celkové výši 200 000 Kč. V říjnu 2015 MŠMT uspořádalo v pořadí již IV. konferenci k vícejazyčnosti v rámci akcí k Mezinárodnímu dni jazyků. Tentokráte byla zaměřena na výuku cizích jazyků v odborných školách a na provázání výuky cizích jazyků s odborností. Konference byla zorganizována ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání, zastoupením Evropské komise, Goethe Institutem, Francouzským institutem a British Council. V posledních letech dochází ke zvyšování zájmu žáků o studium technických oborů na středních školách. Obdobný trend lze vysledovat také u technicky zaměřených oborů, které tvoří největší skupinu mezi všemi disciplínami vysokoškolského studia. Např. ve skupině oborů vzdělání 18 Informatické obory došlo od roku 2009 k nárůstu o 2,6 % přijatých žáků. Rostoucí zájem je také ve skupině oborů vzdělání 23 Strojírenství a strojírenská výroba, kde pozorujeme od roku 2009 nárůst o 2 %. Ve skupině oborů vzdělání 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika v roce 2010 zájem sice klesl o 0,9 %, nicméně do roku 2014 si úroveň z roku 2011 udržel. Tyto trendy jsou pro vzdělávací systém pozitivní zpětnou vazbou a dokládají funkčnost přijatých opatření ze strany MŠMT a ostatních subjektů. Významně k tomu také přispěli zaměstnavatelé a zřizovatelé škol. Na zvyšování kvality odborného vzdělávání se podílejí také výzvy OP VVV, které se zaměřují na zvýšení spolupráce škol a firem při realizaci vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků v prostředí firem, zvýšení kapacity i kvality kariérového poradenství. Česká podniková sféra přichází s požadavky na tzv. duální systém vzdělávání a na uplatnění pozitivních německých zkušeností. Podle vašeho názoru: dozrála doba pro něj i u nás? A pokud ano, co to bude vyžadovat? Duální systém vzdělávání je kombinovanou formou řízení odborného vzdělávání, na němž se podílí současně trh a stát, ale podle rámcových pravidel stanovených státem. Tento konsenzus je většinou zakotven v různých dohodách a smlouvách. Jedná se o kompromisní řešení – formu sociálního partnerství, kde za odborné vzdělávání odpovídají podniky, ale podílejí se na něm i odborné školy. Hlavním principem duálního systému je střídání mezi učením ve škole a prací ve firmě. Žák má zpravidla s firmou uzavřenu pracovní smlouvu. Duální systém odborného vzdělávání je silně stratifikovaný, jednotlivé obory mají těsnou vazbu na konkrétní povolání. Principy duálního systému pozitivně přispívají ke snižování míry nezaměstnanosti absolventů škol. Jednak je to dáno tím, že absolventi uzavřeli na začátku vzdělávání smlouvu s podnikem, která jim zároveň dává určitou „jistotu“ pracovního uplatnění po ukončení vzdělávání, a tím, že lépe poznají vlastní profesi, prostředí a procesy v podnicích. Na druhou stranu je těsná vazba na konkrétní povolání určitou překážkou při budoucích rekvalifikacích. V ČR vzhledem k aktuálně platné legislativě duální systém sice neexistuje, nicméně stávající systém umožňuje využívání některých jeho významných prvků a zároveň dává možnost sociálního partnerství. V ČR se tento princip uplatňuje zejména u středních odborných škol, které jsou zřízeny soukromým zřizovatelem vlastnícím podnik. Neznamená to však, že školy veřejných zřizovatelů s firmami nespolupracují. V posledních letech se otázka zavedení duálního systému vzdělávání v prostředí ČR často opakuje. Poptávka po něm je generována zejména nedostatkem absolventů v tzv. řemeslných a technických oborech vzdělání. V rámci přípravy a realizace projektu POSPOLU, z odborných konferencí a seminářů v rámci projektu 2015 Rok průmyslu a technického vzdělávání, z mezinárodních odborných setkání se zástupci vzdělavatelů a zaměstnavatelů z Německa a Rakouska se ukázalo, že převedení duálního systému odborného vzdělávání např. z Německa do ČR není možné a ani žádoucí. Co je vhodné, je aplikovat, posilovat a podporovat vybrané prvky tohoto systému. Mezi ně řadíme zejména: ❱❱koordinovanou spolupráci jednotlivých prvků a stupňů vzdělávací soustavy se zaměstnavateli; ❱❱prohlubování spolupráce středních škol a zaměstnavatelů při tvorbě školních vzdělávacích programů, především při praktickém vyučování žáků středních škol na pracovištích zaměstnavatelů; ❱❱podporu zapojování odborníků z praxe přímo do vzdělávání ve školách; ❱❱přípravu učitelů odborných předmětů ve spolupráci se zaměstnavateli; ❱❱spolupráci škol a zaměstnavatelů v procesu ukončování vzdělání v oborech vzdělání s výučním listem i při profilové části maturitní zkoušky; ❱❱daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří umožní praktické vyučování ve svých zařízeních; ❱❱zajištění dobrovolných smluvních vztahů mezi žákem/studentem a zaměstnavatelem; ❱❱podporu odborného vzdělávání prostřednictvím finančních nástrojů (rozvojové programy); ❱❱metodickou podporu. Praxe potvrzuje, že výchova mladých zdatných odborníků pro český průmysl se neobejde bez užší součinnosti pedagogů s představiteli výrobní a sociální sféry. Co je zapotřebí podle vás zlepšit do budoucna? Zapojení zaměstnavatelů do procesu vzdělávání vyplývající ze školského zákona je dáno v následujících oblastech: Oborová soustava: školský zákon ukládá projednat soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání před jejím schválením s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji. Kurikulum: školský zákon ukládá projednat rámcové vzdělávací programy (RVP) pro odborné vzdělávání před jejich vydáním s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji. RVP vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání. Jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů. V rámci kapitoly RVP, která se věnuje zásadám tvorby školního vzdělávacího programu, je mj. vymezeno, že ŠVP má být zpracován komplexně, včetně vymezení spolupráce se sociálními partnery. Odpovědnost za ŠVP je na řediteli školy. Soulad ŠVP s RVP kontroluje Česká školní inspekce. Dlouhodobý záměr: školský zákon ukládá MŠMT projednat návrh dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji. § 9 odst. 2 ukládá krajským úřadům zpracovat dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá jej ministerstvu k vyjádření. Dlouhodobé záměry krajů obsahují analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovují na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, příp. typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji. Možnost realizace praktického vyučování u zaměstnavatele: školský zákon umožňuje, aby se praktické vyučování mohlo uskutečňovat také na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Jednotné zadání závěrečných zkoušek v oborech vzdělání s výučním listem. Tato zadání pro jednotlivé obory vzdělání vydává Národní ústav pro vzdělávání, který je tímto pověřen MŠMT. NÚV vytváří jednotná zadání ve spolupráci se školami a zaměstnavateli. Povinná účast odborníka z praxe u závěrečných zkoušek u oborů vzdělání s výučním listem: školský zákon ukládá řediteli školy povinnost jmenovat do zkušební komise také odborníka z praxe s právem rozhodování o klasifikaci. Možná účast odborníka z praxe u profilové části maturitní zkoušky: školský zákon umožňuje, že ředitel školy může do zkušební maturitní komise profilové části maturitní zkoušky jmenovat odborníka z praxe. Motivujícími faktory pro žáky jsou především firemní prospěchové stipendium v průběhu studia, možnost uzavření pracovní dohody o nástupu do zaměstnání po absolvování studia apod. Zájem žáků a jejich rodičů je ovlivněn podmínkami, které školy zájemcům nabízejí (vybavenost učeben a dílen pro výuku žáků), ale především možnostmi uplatnění absolventů těchto oborů po ukončení studia. Firmy se prezentují společně se školami na burzách škol, účastní se dnů otevřených dveří škol, organizují vlastní prezentační dny pro veřejnost a aktivně se podílejí na propagaci odborného vzdělávání zaměřené na rodiče žáků. Spolupráce zaměstnavatelů se školami má mnoho podob a různou intenzitu. Mezi nejčastější formy spolupráce patří zajišťování praktického vyučování a odborných exkurzí žáků a odborné praxe pedagogických pracovníků středních škol na pracovištích zaměstnavatelů. Formou sponzorských darů poskytují zaměstnavatelé školám nářadí a přístroje ke zkvalitnění odborné přípravy žáků. Cennou pomocí je poskytování nepotřebného odpadního materiálu, který školy využívají při nácvikových pracích. Firmy také darují či zapůjčují školám stroje a technologie. Poskytují zaměstnancům školy odborná školení a nabízejí exkurze v provozu firmy nebo stáže. Mezi nejčastější překážky pro spolupráci školy a zaměstnavatelů patří především nedostatečná vzájemná komunikace, nedostatek vhodných firem z hlediska zaměření či oboru, nedostatek finančních prostředků na straně škol, nedostatečná vybavenost. Dále problematika dopravní dostupnosti firem a nedostatečná vybavenost škol pro odbornou výuku. /lav/