„Když před časem ČNB přistoupila k intervencím vůči koruně, jedním ze zdůvodnění této finanční politiky byla podpora českého exportu. Nakolik se podle vašeho mínění českému průmyslu podařilo citovaný instrument využít? Jak bude muset resort, ale i podnikoví manažeři zareagovat, až ČNB své intervence vůči koruně v příštím roce ukončí?“ zněla naše otázka na úvod rozhovoru s ministrem průmyslu a obchodu ČR Ing. Janem Mládkem, CSc.: Podle zpětné vazby, kterou dostávám od samotných exportérů i od podnikatelských reprezentací, panuje v této otázce naprostá shoda v tom, že zásah ČNB našemu exportu jednoznačně pomohl, a to hned v několika ohledech. Oslabení koruny přispělo k cenové konkurenceschopnosti našich výrobků v zahraničí. To je dobré. Ale ne klíčové, protože velká skupina exportérů realizuje nákupy i prodeje už přímo v cizích měnách, zejména pak v euru. To, co exportérům pomohlo zejména, byla skutečnost, že naše měna je dlouhodobě stabilní a zafixovaná. Odbouralo to rizika kurzových výkyvů a usnadnilo solidní plánování. Pozitivní také bylo, že ČNB celou korunovou intervenci od počátku jasně a průběžně komunikovala. To, co víme již nyní, je pozvolný postup, který ČNB pro uvolnění intervencí oznámila. Nedojde tak k žádnému kurzovému stresu nebo k šoku, který by nastal ze dne na den. Otázkou je, jak se bude koruna chovat po úplném opuštění intervencí. Nemyslím si, že bude nutně výrazně posilovat. Jednoznačně se na tom zatím neshodnou ani ekonomové. Dále je třeba brát v potaz, že objemnější exportní kontrakty se sjednávají v rozsahu let, nikoliv měsíců nebo týdnů, a běžně obsahují kurzové doložky. Domnívám se proto, že export budou v následujícím roce ovlivňovat daleko důležitější činitelé, než je korunová intervence. Zejména pak celková kondice eurozóny a ekonomická situace Evropské unie, kam směřuje majorita našeho vývozu. Polovina roku 2017 je zatím příliš vzdálená budoucnost a do té doby se může stát mnoho věcí. Žádná panika však určitě nehrozí. Osobitou kapitolu v dalším rozvoji tuzemského průmyslu, ale i v příchodu zahraničního kapitálu k nám představují průmyslové výrobní zóny a jejich optimální servis pro podnikatele. Máme jich už dostatek? Které další chcete s CzechInvestem, bankami a regionální exekutivou zajistit do roku 2020? V současné době jsou průmyslové zóny v ČR obsazeny z více než 80 %. Z tohoto důvodu provedla agentura CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu analýzu možných vhodných rozvojových lokalit v ČR. V průzkumu oslovila jak kraje, tak obce a na základě nastavených kritérií, jako jsou plocha, připravenost území, dopravní dostupnost či míra nezaměstnanosti v oblasti, identifikovala 18 vhodných lokalit. Ty budou nadále hodnoceny a prověřovány s ohledem na jejich potenciál pro výstavbu průmyslové zóny. Vzhledem k tomu (a také z důvodu minimalizace rizika zvýšeného zájmu spekulantů a jiných zájmových skupin o zájmové lokality) není v tuto chvíli možné uvádět podrobnější informace, včetně jejich přesnějšího umístění. Vláda ČR 17. 2. 2016 přijala Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020. Jak se její dopady projeví podle vašeho názoru při zkvalitňování financování vědy, při vyšší inovační dynamice českého průmyslu a nikoliv naposledy i při zlepšování kooperace vědy a průmyslu v praxi? Národní politika výzkumu, vývoje a inovací je jakýsi ideový záměr, čeho by chtěla vláda ve střednědobém horizontu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací dosáhnout. A také shrnutí prostředků, které má k tomu k dispozici. Všechna tři témata, která uvádíte, tedy systém financování vědy, inovační dynamika průmyslu a zlepšování spolupráce vědy a průmyslu, patří k základním oblastem, na jejichž zlepšení se nová politika zaměřuje. Zcela realisticky je nutno konstatovat, že schválení národní politiky samo o sobě žádný konkrétní dopad nemá. Pokud se ale její myšlenkou budou zúčastněné instituce vést a budou důsledně plnit stanovená opatření, zcela jistě se projeví v systému výzkumu, vývoje a inovací pozitivně. Jsem přesvědčen, že mnou vedené ministerstvo dlouhodobě dělá pro rozvoj aplikovaného výzkumu a pro podporu inovací maximum. Především zaměřením a úspěšným čerpáním prostředků z evropských fondů na podporu konkurenceschopných inovativních podniků a rovněž celou řadou aktivit pro rozvoj spolupráce podniků s výzkumnou a vzdělávací sférou. Tyto naše snahy lze (kromě vlastní finanční podpory) dokumentovat celou řadou aktivit, z nichž mohu jako příklady uvést iniciativu Průmysl 4.0 či loňský Rok průmyslu a technického vzdělávání. Jakékoliv měřitelné pozitivní změny v uvedených oblastech jsou záležitostí let. Věřím, že veškeré slabiny inovačního systému v ČR již známe a že jsme správně nastavili procesy, které je budou minimalizovat. A naopak: že se nám podaří plně využít všech výhod (např. modernizovanou výzkumnou infrastrukturu), jimiž disponujeme. Je nepochybně pozitivní, že v naší ekonomice postupně vzrůstá podíl výroby a exportu produkce malých a středních podniků. Jejich představitelé však opakovaně poukazují na obtížnější dostup k výrobnímu kapitálu z vnějších zdrojů. V čem a jak jim může vámi řízený resort napomoci? Naší rolí je zvyšovat tlak na kvalitu a hospodárnost projektů. Rozhodně neděláme papíry pro papíry. Administrativní náročnost nového programu jde ruku v ruce s jeho vyšší kvalitou. Abychom mohli posuzovat stupeň inovativnosti projektu, jeho hospodárnost i uplatnitelnost řešení na trhu, potřebujeme data. Tedy informace, bez nichž tyto parametry nejsme schopni posoudit. V programu Technologie jsme tak mezi závazné indikátory zařadili vedle počtu instalovaných technologií i počet vytvořených pracovních míst a indikátor navýšení obratu. Jsou to legitimní požadavky. Domnívám se, že když žádáte z veřejných prostředků miliony, musíte mít ambice růst a zvýšit obrat firmy. Jak jste se opakovaně vyjádřil, fandíte mladým podnikatelům a jejich start-upům. Nic si nezastírejme: nápadů, s nimiž mladí podnikatelé přicházejí, bývá spousta, ale nezřídka chybějí prostředky pro jejich financování. Jak a v jakém objemu přispěje MPO ČR na rozjezd nových start-upů v ČR? Vytvoření prostředí, v němž se mohou nápady nejenom mladých podnikatelů rozvíjet, je jednou z priorit MPO ČR. Trh s financováním českých start-upů skutečně není v porovnání s dalšími vyspělými zeměmi příliš rozvinut. Za tímto účelem připravujeme spuštění platformy Národního inovačního fondu (NIF), specializované na poskytování podpory formou kapitálových vstupů. Na investiční podporu start-upů má MPO ČR vyhrazeno 45 mil. eur v rámci programu Rizikový kapitál OP PIK. Probíhají jednání s Evropským investičním fondem (EIF), který by měl část těchto prostředků spravovat v rámci investičního fondu fondů. EIF vybere nejvhodnější nově vzniklé soukromé fondy s odpovídající investiční strategií, které budou následně odpovědné za investice do start-upů. Zároveň připravujeme vznik státní investiční společnosti NIF, investiční společnost, a. s., která bude následně různě zaměřené fondy spravovat ve vlastní režii. V I. fázi je plánován ko-investiční fond, který by měl doplnit fond fondů EIF přímými ko-investicemi, společně s prověřenými soukromými investory do nejranější rizikové fáze inovativních podnikatelských projektů. NIF využije též možnosti transferu know-how v rámci dohody s EIF. Dalších 20 mil. eur by mělo jít touto cestou na podporu komercializačních projektů výzkumných organizací a vytváření akademických spin-offů v rámci připravovaného programu Proof-of-concept OP PIK. Další aktivity na podporu start-upového prostředí připravujeme také ve spolupráci s agenturou CzechInvest. Bude pokračovat velmi úspěšný program CzechAccelerator i další aktivity na podporu podnikatelských kompetencí a rozvoje start-upů formou zprostředkování profesionálního koučingu, mentoringu či propojování s investory. /wa/