Oproti loňskému roku vzrostl počet evropských vystavovatelů z 1360 na 1500. Pořadatelé tento nárůst považují za indikátor toho, že Evropa se hospodářsky konsoliduje. „Evropské firmy znovu výrazně investují do veletržního marketingu a prostřednictvím Hannover Messe chtějí pronikat na mezinárodní trh,“ vysvětlil Jochen Köckler, člen představenstva Deutsche Messe.
Partnerskou zemí veletrhu letos bylo Nizozemsko. To je pro Německo po Francii druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Na veletrhu se představilo přes 270 nizozemských podniků, jejichž společným mottem bylo Global Challenges, Smart Solutions. Na stáncích nizozemských firem byly k vidění technologie pro větrnou, solární či vodní energetiku, technická univerzita Twente představila unikátní roboty, kteří dokážou rozpoznávat lidské emoce, eindhovenská technická univerzita zase přivezla robota, který dokáže suplovat pečovatelskou službu pro seniory. Se čtyřkou na konci Ve všech německých pádech byl skloňován Průmysl 4.0, jehož podporu má mezi prioritami i německá vláda. Německá kancléřka neopomněla zmínit, že spolková vláda vypracovala a při příležitosti konání veletrhu CeBIT představila Digitální agendu pro roky 2014–2017. Její součástí je například plán vybudovat v celém Německu širokopásmový internet „Do roku 2018 chceme, aby po celé zemi byla zaručena rychlost přenosu dat 50 MB/s,“ řekla Angela Merkelová na otevíracím ceremoniálu. Čtyřka se ale stala módou a tak najednou tu máme například pokročilou problematiku zabezpečení nejen počítačů, tabletů, chytrých telefonů, ale i výrobních procesů, označované jako Safety 4.0, nebo na dalších stránkách Technika se můžete setkat s označením CE 4.0 v souvislosti se spotřební elektronikou. Německá ekonomika dále roste Prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo v úvodu veletrhu přiblížil očekávání německých firem pro nejbližší měsíce. Německá ekonomika se podle jeho slov bude v letošním roce vyvíjet vcelku příznivě. „Momentálně pro tento rok očekáváme nárůst hrubého domácího produktu o dvě procenta za reálný,“ uvedl Ulrich Grillo. Německý export by se podle něj měl zvýšit o pět procent. Vyšší investiční aktivita v Německu přispívá i k nárůstu importu. Investice do nových výrobních zařízení se v posledním čtvrtletí zvýšily o 30 %, přičemž k nárůstu došlo již třetí čtvrtletí po sobě. I přes poměrně příznivé číselné ukazatele však Grillo upozornil na nezbytnost další společné práce politické a průmyslové reprezentace na zlepšování podmínek pro německé výrobce. Největší starosti jim podle slov prezidenta BDI činí ceny energií. V soutěži Hermes uspěla firma SAG V prestižní soutěži Hermes, jejíž vyhlášení výsledků bývá součástí zahajovacího ceremoniálu, letos zvítězila společnost SAG. „Transformace energetických systémů je vedle Průmyslu 4.0 zásadním tématem veletrhu Hannover Messe 2014. Oceněné řešení společnosti SAG významně přispěje k energetickému obratu díky tomu, že dokáže splnit individuální představy zákazníků o inteligentních sítích,“ uvedl Jochen Köckler. SAG získala ocenění za produkt iNES, který umožňuje postupnou přestavbu rozvodných sítí do podoby smart grid. Modulární a soběstačná měřicí a regulační platforma se skládá z decentralizované evidence stavu sítě propojené s decentralizovanými inteligentními softwarovými agenty. Napájení a zátěžové situace tak lze kontrolovat v reálném čase a podle potřeby je možné vyrovnávat kritické amplitudy. Ve třech krocích, od monitoringu stanic přes sledování sítě až po automatizaci sítě, může uživatel systému iNES optimálně využít síťové kapacity. V další významné soutěži veletrhu – Robotics Award – zvítězila společnost KEBA. Továrna budoucnosti Hlavní heslo letošního ročníku Hannover Messe znělo Integrated Industry – Next Steps. Jednalo se tedy o rozvíjení tématu, které se na tomto veletrhu objevilo poprvé v roce 2011, a zdá se, že od té doby je reprezentanti německých průmyslových svazů a německé politické scény, jak to ostatně doložily i jejich veletržní projevy, stále více chápou jako nejschůdnější cestu k tomu, aby Německo a celá Evropa zůstaly i do budoucna vůči ostatnímu světu konkurenceschopné. Naděje pro budoucnost se v nejkoncentrovanější podobě podle nich každoročně ukazuje právě v Hannoveru. Rozvoj informačních technologií a vývoj nových materiálů zásadním způsobem mění výrobní technologie. Tento proces jde ruku v ruce s měnícími se požadavky zákazníků, kteří stále více dbají na efektivní využívání zdrojů a schopnost rychle reagovat na změny na trhu. „Odpovědí na tento vývoj je propojení produktů, strojů a procesů v tzv. chytré továrně budoucnosti,“ komentoval současné trendy Marc Siemering, obchodní ředitel Han nover Messe. „Po chytrých domech a chytrých automobilech postoupila digitalizace až k samotné průmyslové výrobě. Hannover Messe ukazuje cestu k inteligentní továrně – smart factory. Na speciálních prohlídkových okruzích mohli návštěvníci veletrhu zhlédnout, co všechno je již dnes technologicky možné,“ doplnil Jochen Köckler. Propojení výroby se senzorikou a IT umožňuje například produktům znát svou historii, svůj aktuální stav i kroky nezbytné ke svému dokončení. Objevují se nové formy interakce mezi člověkem a strojem, vizuální analytika nabízí řešení, díky nimž bude možné rychle a snadno zobrazit a utřídit velká data, takže obsluha strojů bude schopna rychle a přesně reagovat na nežádoucí změny ve výrobním procesu. Vizualizační nástroje stále silnější Průmysl 4.0 se neobejde bez výkonných vizualizačních nástrojů. Ukázku z této oblasti si pro veletrh připravila společnost PSIPENTA Software Systems. Jedná se o trojrozměrnou vizualizaci výrobních systémů a procesů, kterou lze ovládat prostřednictvím dotykových displejů nebo i bezkontaktně díky technologiím Microsoft Kinect či Biofeedback. Výrobce se zaměřil především na uživatelské aspekty označované jako „ease of use“ a „joy of use“, u nichž – tak jak je tomu v herním průmyslu – hrají zásadní roli intuitivní interaktivní funkce. Moderní komunikační technologie charakterizují mimo jiné aplikace pro usnadnění nejrůznějších obyčejných činností každodenního života a jejich jednoduché dotykové ovládání. Společnost Bosch Rexroth integrovala tyto digitální nástroje do světa průmyslu: se jejím softwarovým portfoliem Open Core Engineering, za něž loni v Hannoveru obdržela ocenění Hermes Award, a Open Core rozhraním lze nyní používat mobilní zařízení k pohotovému a přesnému ovládání strojů. Příklad přináší společnost Glaub Automation & Engineering, která používá akcelerometry v tabletech k programování pohybů strojů po osách. Dříve bylo nutné před programováním vložit dílčí údaje: vzdálenost, koncovou pozici, zrychlení, nejvyšší rychlost a brzdění před koncovou pozicí. Nová aplikace činí tento proces mnohem jednodušším: uživatel pouze položí palce na stylizované otisky prstů na displeji a nakloněním zařízení uvede osu do pohybu. Čím více se tablet naklání, tím větší je zrychlení. Jakmile se palec odlepí od displeje, pohyb ve směru osy se zastaví. Bosch Rexroth tak názorně demonstruje, jak těsně se již dnes světy IT a automatizace dotýkají. Z jiného soudku byla inovace, s níž se na veletrhu představilo Laser Zentrum Hannover (LZH). Toto centrum vyvinulo zcela nový způsob oprav a recyklace uhlíkovými vlákny tvrzených plastů (CFRP). Tyto materiály patří k nejvýznamnějším zástupcům v oblasti tzv. lehkých konstrukcí, a to jak z hlediska vlastností, tak i ceny. Pro svou mimořádně vysokou pevnost jsou velmi ceněny v automobilovém a leteckém průmyslu, kde významně přispívají k redukci hmotnosti. Jejich nevýhodou až doposud bylo to, že se jen obtížně opravovaly, takže většinou bylo nutné vyměnit celý díl. Nová laserová technologie dokáže kompozity s uhlíkovými vlákny opravit tak, že se nejprve poškozená oblast vyřízne a vzniklý otvor se následně vyplní novým materiálem. Tato bezkontaktní technologie je v porovnání se současnými řešeními oprav mimořádně přesná a navíc vyjde levněji. Nová technologie může zefektivnit i samotnou výrobu materiálů CFRP. Při jejich výrobě totiž vždy vzniká poměrně značné množství odpadu, který však díky laserové úpravě lze zrecyklovat a použít jej znovu. Díly na výrobní lince se poznávají Jednou z nominovaných firem na letošní cenu Hermes byla Phoenix Contact, která ocenění získala již v roce 2012. V soutěži byla zastoupena produktem Proficloud, díky němuž různá síťová zařízení sama odesílají svá data do cloudu. Data jsou pak přístupná prostřednictvím cloudového konektoru instalovaného v lokální síti Profinet. Uživatel tak může touto cestou zcela zautomatizovat činnost jednotlivých síťových zařízení. Výrazně se tak zjednodušuje jejich kontrola na dálku. Společnost Siemens předvedla další ukázku Průmyslu 4.0 — automatizovanou instalaci automobilových dveří do vozidla VW Golf. Dveře a karoserie a se na výrobní lince vzájemně rozpoznají, a to díky čipům RFID, které na sobě nesou. Ty spolu komunikují a umožní tak zjistit, které díly k sobě patří. Skener přečte data a předá je robotům, které mohou na jejich základě samy rozhodnout, zda je třeba provést nějaké dodatečné úpravy, a ihned je také provedou. Společnost uvádí, že technologie umožňuje, aby na lince byly současně osazovány i čtyři různé modely vozidel. Firma Zeiss demonstrovala veletržním návštěvníkům nové aplikace pro multimediální 3D brýle OLED cinemizer. Toto téma se stalo žhavým poté, co zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg před časem koupil za dvě miliardy USD firmu Oculus Rift, jednoho z předních hráčů na tomto poli. Avšak zatímco americká firma se orientuje především na herní průmysl, německý Carl Zeiss se snaží obsáhnout mnohem širší pole aplikací. Systém skýtá netušené možnosti například architektům, lékařům, pedagogům nebo i v průmyslové výrobě. Práci architekta si bylo na veletrhu možné i vyzkoušet díky virtuální prohlídce založené na architektonickém programu Graphisoft. Návštěvníci si mohli zkusit také pocity pilota při létání s miniaturní kvadrokoptérou Parrot AR vybavenou kamerou, která přenášela obraz do 3D brýlí. Podobné brýle představila nedávno i společnost Xerox. Největší dobíjecí stanice pro elektromobily Řešení pro tuto oblast nabídli vědci z Fraunhoferova institutu. Výsledkem jejich práce je mikro smart grid pro největší německou dobíjecí stanici pro elektromobily. Ta se nachází přímo v parkovacím domě Fraunhoferova institutu ve Stuttgartu a tvoří ji 30 stanic se střídavým proudem a jedna se stejnosměrným. Baterie elektromobilu se v těchto stanicích dobije zhruba za 20 minut. Energie pochází z obnovitelných zdrojů, z fotovoltaické a malé větrné elektrárny. V suterénních prostorách a na střeše institutu se nacházejí lithium-iontové akumulátory a Redbox akumulátory. Síť může fungovat zcela autonomně, v případě nedostatku uložené elektřiny ji lze propojit s normální sítí. Vědci vytvořili rovněž simulační software, díky němuž mohou vytvářet různé scénáře budoucího vývoje sítě, například s ohledem na změny počasí. Robotics Award pro KEBA Další významnou cenu, která se v průběhu veletrhu uděluje — Robotics Award — získala společnost KEBA, a to za robotické zařízení KeTop T10 directMove. Toto zařízení umožňuje velmi jednoduché a intuitivní ovládání robotů. Obsluha může pozici či pohyb robota specifikovat pohybem joysticku vpřed nebo vzad, rotační pohyby pak pohybem joysticku vlevo nebo vpravo. Programátor tedy nepotřebuje nezbytně znát hodnoty požadovaných souřadnic. Na druhém místě se umístila společnost Fanuc, o třetí místo se podělily Robert Bosch a Continental Reifen Deutschland soutěžící společně s preccon Robotics. Petr Jechort