Ekonomice se nedostává exaktně vzdělaných lidí. Mladí však touží studovat na vysokých školách převážně humanitní obory. Už během studia ale často zjistí, že se možná nerozhodli úplně správně. I to lze vyčíst z průzkumů a statistik. TaTo ani předešlé vlády (a příslušné státní instituce) bohužel dosud nebyly schopné vypracovat dlouhodobou koncepci středo- a vysokoškolského vzdělávání a koncepci politiky zaměstnanosti, ve kterých by zcela konkrétně stanovily priority vzdělávacího systému. Lapidárně řečeno, nikdo zatím neřekl: V následujících desetiletích budeme potřebovat tolik a tolik středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí vystudovaných v těchto a těchto oborech. Ministr školství slíbil po svém nástupu do funkce předložit analýzu potřeb trhu práce, která se stane základem pro stanovení dlouhodobé koncepce českého školství. První zveřejněný výstup je bohužel více než stručný. Navíc vychází z dat nasbíraných Národním ústavem pro vzdělávání již v letech 2012–2013, získaných převážně průzkumem mezi několika stovkami zaměstnavatelů. Z hlediska prognózovaného vývoje je podle ministerstva školství vhodné podporovat obory středního vzdělávání, jejichž absolventi se uplatňují jako techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky, technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, dále jako odborní administrativní, celní a daňoví pracovníci a sociální pracovníci. Podrobnější oborové členění ministerstvo neposkytlo, omezuje se jen na výčet – strojírenství, stavebnictví, informatické obory. Konkrétnější představu, kolik a jakých absolventů bude za deset či dvacet let na trhu práce potřeba, ministerstvo školství zatím nemá, ale pracuje na ní. A tak počet absolventů různých oborů studia určuje především poptávka, která do velké míry determinuje i oborovou strukturu nabízených studijních programů. A neplatí při tom, že dle poptávky uchazečů o studijní obory se řídí pouze soukromé vyšší odborné a soukromé vysoké školy. Bohužel to má značný vliv i na vypisované obory státních vysokých škol a univerzit. Dlouhodobě se bohužel poptávka uchazečů o studium nestřetává s požadavky trhu práce. Podle statistik je největší zájem mezi studenty vysokých škol o obor společenské vědy, obchod a právo (dle klasifikace ČSÚ). Na celkovém počtu VŠ studentů drží podíl 32 %. A co je pro udržení inovativního potenciálu ekonomiky obzvlášť alarmující – tento podíl se od roku 2001 téměř zdvouapůlnásobil! Naopak k nejmenšímu nárůstu došlo u druhého nejčastěji studovaného oboru, kterým byly technické vědy, výroba a stavebnictví. Tento obor studovalo více než 55 tisíc osob a na celkovém počtu vysokoškolských studentů se podílely 15 %, což je o 9 procentních bodů méně než v roce 2001. Počet studentů technických oborů sice mezi léty 2001–2013 vzrostl, ale tento nárůst činil jen 9 %. V případě ostatních oborů byl nárůst ve sledovaném období výraznější. Nejméně vysokoškolských studentů je pak v oborech zemědělství a veterinářství (16 tisíc) a služby (18 tisíc osob).Velmi zajímavým indikátorem, jak trh práce působí na preference studentů, je srovnání diferenciace studijních oborů dle úrovní vysokoškolského studia. Na rozdíl od studentů všech stupňů vysokoškolského studia patří mezi nejoblíbenější obory studentů doktorského stupně přírodní vědy, matematika a informatika následovány oborem technické vědy, výroba a stavebnictví. Mezi vysokoškolskými studenty nejoblíbenější společenské vědy, obchod a právo byly v případě doktorandů až na třetím místě. Snaha pokračovat ve studiu i na postgraduálním stupni je bezpochyby motivována perspektivou dobrého uplatnění v oboru. Zjednodušeně: až na vysoké škole se mnoho mladých lidí přesvědčí, že si z hlediska perspektivy trhu práce nevybrali optimální obor, a nevěnují proto další úsilí získávání vyššího stupně vzdělání. Statistiky hovoří jednoznačně: V případě bakalářských a magisterských programů výrazně převažovali studenti v oboru společenské vědy, obchod a právo, kde v roce 2013 studovalo 34 % studentů. Na druhém místě byly s výrazným odstupem technické vědy, výroba a stavebnictví, které studovalo 14 % bakalářských a magisterských studentů. Naopak mezi studenty doktorského stupně patřily technické vědy, výroba a stavebnictví (29 %) společně s přírodními vědami, matematikou a informatikou (20 %) k nejoblíbenějším oborům. Společenské vědy, obchod a právo skončily u doktorandů společně s vědami humanitními na třetím místě s 15 %. Dalším důkazem, že vysokoškolští studenti pak během studia více inklinují k technickým či technologickým firmám s vysokým inovativním potenciálem, jsou jejich dlouhodobé preference vyplývající z pravidelného výzkumu Top zaměstnavatelé. Na předních příčkách se pravidelně umisťují firmy ČEZ, Škoda Auto, Siemens, Metrostav, Skanska, Google, Microsoft nebo IBM.
Michal Tuháček