Milí čtenáři, léto již pomalu končí a my se opět setkáváme nad stránkami našeho časopisu, a to v době, kdy nás čekají dvě významné události: Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně a volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zatímco první z uvedených událostí ukáže, jak na tom český průmysl aktuálně je, výsledky té druhé budou rozhodovat o tom, jaká bude jeho blízká budoucnost. V letošním roce se vrací do Brna po pěti letech jako partnerská země Indie. O vzájemných hospodářsko-politických vztazích mezi Indií a Českou republikou toho bylo řečeno a napsáno již mnoho. Zajímavá, a na první pohled možná ne tak zřejmá paralela by se ale dala i najít mezi jejími čelnými představiteli. Konkrétně mezi osobou ministerského předsedy nezávislé Indie Nárendrou Módím a bývalým naším ministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. To, co je oba spojuje, je představa řízení státu jako firmy. To, o čem Babiš během svého působení ve vládě víceméně jen mluvil, Módí dokázal plně realizovat. Za dobu svého působení ve funkci hlavního ministra státu Gudžarát dokázal v tomto západoindickém svazovém státě s 63 mil. obyvatel nastolit systém podobný firemní kultuře, jakou známe z velkých podnikových korporací. A zdá se, že jeho cílem je vést v tomto duchu celou Indii s 1,3 mld. obyvatel. Vypadá to, že tento způsob uvažování lidi táhne. Módí se těší v Indii obrovské popularitě, a to i přesto, že kritika na jeho osobu zaznívá ze všech stran a jeho minulost zdaleka není bez poskvrny. Podobně je na tom i Andrej Babiš, který čelí nejsilnější vlně kritiky právě v těchto dnech, ale současně volební preference hnutí ANO nijak výrazně neklesají. Módímu se podařilo zdánlivě nemožné: přetransformovat původně vysoce tradiční a religiózní kulturu, která se v posledních desetiletích stala vzorem liberalismu, humanismu a demokracie, do materiálně založené společnosti orientované na výkon. Dnešní Indií již dávno nezní mantra óm, ale „rozvoj“ a „růst DPH“. U nás je tomu jinak. Tradice a religiozita jsou u nás již dávnou minulostí a fáze příklonu k liberalismu, humanismu a demokracii se u nás rovněž nikdy na dlouho neuchytila. Považovat různost (jinakost) za klad, jako tomu bylo ještě nedávno v Indii, je pro českou povahu evidentně „nestravitelné“. Pokud v říjnu skutečně hnutí ANO volby vyhraje a Indie se s Českou republikou ve svých postojích ještě více sblíží, bude zajímavé sledovat reálný dopad na život v obou těchto zemích. Že nebude stejný, je zcela jisté. Andrea Cejnarová šéfredaktorka