Ničivá síla efektivity
Zvyšování efektivity se stalo mantrou dnešních dní a metou všeho snažení. Naším cílem se stalo dělat vše co nejrychleji, nejsnadněji a s vynaložením co nejmenší energie. Pokud se toto aplikuje na výrobní stroje, lze tomu jen těžko cokoliv vytknout. Pokud ale začneme stejným způsobem přistupovat i k vlastním životům, velice riskujeme. Kdo z nás by nechtěl mít život co nejjednodušší a „zbytečně“ neztrácet čas? Dnešní moderní technologie přesně cílí na tyto lidské touhy. Nechcete trávit čas obcházením kamenných obchodů a vybíráním zboží? Internetové obchody vám zajistí rychlý nákup z pohodlí domova. Nemáte čas chodit do restaurace a čekat, než vás někdo obslouží? Rychlá donáška domů to vyřeší. Nechcete si pamatovat, co máte dnes za úkoly? Chytrý kalendář to sleduje za vás. V tomto okamžiku nastává zajímavý paradox. I když si život maximálně ulehčujeme a už jsme ho zbavili téměř všech věcí, které nám neefektivně zabíraly čas, času máme pořád méně a práce čím dál tím více. Zesilujeme proto úsilí ještě více zefektivnit svoje činnosti a doufáme, že jednou budeme mít všechno hotovo a ušetřený čas si konečně patřičně užijeme. To je ale velký omyl. Tento okamžik totiž nikdy nenastane. Potenciální práce je nekonečně mnoho a žádný nástroj, čili ani efektivita, nás nedokáže přenést na konec nekonečné cesty. Člověk a stroj nejsou to samé a jejich způsoby bytí se zásadně liší. Zatímco efektivita stroje je jistá pozitivní hodnota, většina aspektů lidského života je z podstaty neefektivní. Láska, přátelství, porozumění přírodě, duchovní růst… Kdo by řekl, že je v těchto aspektech efektivní, zcela jistě by neměl pravdu. Nebo byste chtěli, aby o vás někdo říkal, že jste efektivní přítel, rodič nebo partner? Tyto „aktivity“ jsou samy o sobě naplněním a uvažovat o nich z hlediska efektivity znamená zbavit je jejich primární hodnoty. Obávám se, že efektivitou hnané technologie, které nám slibují snadný, komfortní a šťastný život, nám lžou. Jednoho dne zjistíme, že jsme zůstali úplně sami ve svých chytrých domácnostech. Že jíme prefabrikované jídlo, které nám přinesla donášková služba, a veškeré sociální kontakty, které máme, se odehrávají po sítích nebo jen v našich představách při streamování filmů, protože chodit do kina s přáteli je přeci tak neefektivní. Vše kolem nás bude technicky dokonalé, vše bude perfektně fungovat a téměř vše dělat za nás. Co ale nakonec zbude z nás samých? Špatní roboti, kteří budou prohrávat závod v efektivitě se stroji.
Andrea Cejnarová šéfredaktorka andrea.cejnarova@bmczech.cz