Aktualizace Exportní strategie ČR 2012–2020 zdůrazňuje zejména těsnější spolupráci zainteresovaných ministerstev, která by měla efektivněji koordinovat všechny své proexportní činnosti v návaznosti na aktuální potřeby podniků, jejich zpětnou vazbu a také rychleji reagovat na aktuální změny na zahraničních trzích. Předpokládá rovněž průběžnou komunikaci s firemními reprezentacemi a sociálními partnery a jejich zapojení do procesu plnění cílů aktualizované Exportní strategie. Akcent na efektivnější kooperaci Oproti původnímu mechanismu aktualizace přináší zeštíhlení implementačního aparátu: z dřívějších jedenácti projektových týmů nyní pouze na tři pracovní skupiny. Byl rovněž doplněn současný koncept prioritních a zájmových zemí o tzv. oborové hledisko. To zohledňuje aktuální oborové příležitosti na zahraničních trzích, které jsou (nebo v nejbližší době budou) pro české exportéry zajímavé. Řídicí výbor pro implementaci Exportní strategie ČR 2012–2020 zasedal na sklonku roku na MPO ČR. Na pozvání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka se sešli všichni zainteresovaní partneři z řad zástupců ministerstev zahraničních věcí, financí i dalších resortů, zástupci podnikatelských reprezentací v čele se Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou, Asociací malých a středních podniků a také zástupci odborů. Hlavním bodem jednání, který v úvodu představil náměstek ministra průmyslu Vladimír Bärtl, bylo uvádění aktualizované Exportní strategie do praxe. Nově vytvořené pracovní skupiny, složené ze zástupců institucí tvořících Řídicí výbor, zahájí svoji činnost počátkem roku 2017. Výstupem jejich činnosti pak budou konkrétní implementační opatření. O aktivitách, které mají napomoci propagaci ČR i našich podniků v rámci chystaného EXPO Astana 2017, informoval členy Řídicího výboru Jan Krs, komisař české účasti na EXPO 2017. Náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa představil business‑to‑business projekty do rozvojových zemí a společně s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Vladimírem Bärtlem také plány podnikatelských misí připravené na rok 2017. Další debata zahrnovala rovněž zhodnocení solidního exportního i ekonomického výkonu ČR v roce 2016, avšak i s přihlédnutím k možným rizikům let nadcházejících, kterými jsou např. nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v technických profesích nebo uvolnění měnové intervence ČNB plánované na polovinu příštího roku. Hovořilo se rovněž o posílení zastoupení proexportních organizací v regionech tak, aby byly služby státu dobře dostupné ve všech krajích. Náměstek ministra financí Ondřej Landa deklaroval, že z hlediska MF ČR jsou i nadále prioritními oblastmi podpory exportu zejména exportní financování a pojištění, zastřešené Českou exportní bankou a exportní pojišťovnou EGAP. Investice pro inovativní firmy Nemalý vklad pro rozvoj mezinárodní spolupráce a obchodu představuje rovněž návrh MPO ČR na zapojení ČR do projektu Středoevropský fond fondů, jejž schválila vláda ČR. Ze státního rozpočtu kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu bude v letech 2017–2019 vyhrazeno celkem 240 mil. Kč na návratné investice do rychle rostoucích inovačních podniků. „Projekt navazuje na naši snahu podpořit investice do start-upů v rámci Národního inovačního fondu,“ řekl Jan Mládek. „Cílovým segmentem tohoto nástroje jsou investice do rozvoje již zavedených firem s velkým potenciálem dalšího růstu, pro které je standardní dluhové financování z hlediska jejich růstové fáze nedostupné nebo příliš zatěžující a neumožňuje efektivní expanzi.“ Chybějící nabídka investičních zdrojů a soukromých investičních fondů na tomto trhu představuje významnou bariéru pro růst podniků, které do budoucna znamenají velký potenciál pro inovativní výrobu s vysokou přidanou hodnotou a globálním významem. Ministr J. Mládek vládě představil návrh účasti ČR na projektu Evropského investičního fondu (EIF) zaměřeného na podporu rostoucích inovativních firem formou investic rizikového kapitálu v zemích regionu střední Evropy. V rámci projektu bude pod správou EIF vytvořen Středoevropský fond fondů, který bude za kapitálové účasti EIF, zúčastněných zemí a soukromých investorů investovat prostřednictvím finančních zprostředkovatelů do kapitálu rostoucích inovativních firem ve fázi later stage/growth. EIF oslovil k účasti vedle ČR rovněž Slovensko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Itálii. Celkový objem veřejných zdrojů v minimální výši 120 mil. eur by měl být rozdělen mezi 6–9 regionálních fondů, kde se k nim připojí nejméně 2,5krát tolik soukromých investičních prostředků. Vložené národní prostředky po návratu mohou být použity na další podporu podnikání. /im/