O bytech a domech propojených čidly a komunikačními spoji všeho druhu neboli o „sesíťovaných“ domech či domácnostech se toho už dost napsalo. Avšak množství článků o nich se neustále zvětšuje, a to úměrně pozornosti a řešením, která se v této sféře objevují nyní. V. Plichta
Smart Homes, Smart Houses, Intelligent Houses, Smart Households jsou dnes významným segmentem tzv. spotřební elektroniky a té sféry IT, která je spojena s životem lidí, hlavně pak s jejich bydlením. Ukázalo se to velice výrazně třeba na nedávném zatím posledním ročníku veletrhu IFA v Berlíně, kde problematika Smart Houses, pokud přímo nedominovala, rozhodně nebyla v exponátové náplni popelkou. Příjemné bydlení Technika a technologie v elektronice, ICT a způsobech zajišťování bezpečnosti domů a obydlí zaznamenala v poslední době veliký pokrok, a uživatelé bytů a domů od ní už nechtějí pouze, aby v domě jen bez poruch fungovala, ale aby jim též maximálně usnadňovala a zpříjemňovala život. Spoluzakladatel a jednatel firmy AphaEOS, která vyvíjí inteligentní řídicí systémy pro domácnosti, pan Jonathan Busse k tomu říká: „Člověk přece není od toho, aby svůj dům obsluhoval, on v něm chce prostě žít, bydlet.“ Toto sloveso zahrnuje pobyt v domě, trávení volného času, odpočinek, spánek, slunění na terase či na zahradě, jinými slovy činnosti, které mu umožní příjemný pobyt v jeho vlastním prostředí nekomplikovaný starostmi o to, jak funguje topení, osvětlení, domácí spotřebiče či televizor. To vše místo něho může provádět inteligentní systém, naprogramovaný na určitou činnost. Jako příklad se uvádí „chytrá“ chladnička, jež sama sleduje, kolik je v ní uloženo potravin, a jak ubývají, a sama ohlásí uživateli bytu do jeho smartphonu, co je zapotřebí dokoupit. Inteligentním systémem mohou být vybaveny lampy v místnostech, které se samy rozsvěcují s různou intenzitou podle toho, jak silné je denní světlo přicházející okny zvenčí, anebo okenní skla, která, po náležitém naprogramování, se matově zbarví, aby při intenzivním slunečním záření nepropouštěly do místnosti příliš mnoho světla, a naopak se zjasní, když venku slunce nesvítí. Podobně je tomu s vytápěním místností: v chytrém domě otopný systém v pokoji udržuje teplotu na takové úrovni, jež je lidem v něm příjemná, ale poté, co z pokoje odejdou, se automaticky sníží. Opětovným příchodem se zateplovací cyklus opakuje, aniž by kdokoliv z přítomných sahal na nějaký vypínač nebo kohoutek. V současnosti lze konstatovat, že nastává éra, která je pro uplatnění chytrých domů příznivá. Končí doba, kdy Smart Home a Smart House byly záležitostí pouze pro relativně úzký okruh lidí zajímajících se o technický pokrok. Samozřejmě, jak tomu u technických inovací bývá, dá se očekávat, že ve skupině těch, kdo novinky z oboru Smart Houses přijmou jako první (tzv. early adopters) budou i nějací snobové, ale tomu se nikdy nelze vyhnout. Dálkové ovládání V chytrých domech lze ovládat jeden systém (např. otopný) anebo systémů několik (např. topení, světlo, myčku nádobí v kuchyni, televizor atd.) z jednoho místa. Ovládání je možné i na dálku – když se třeba uživatel domu blíží ke svému obydlí v autě a ví, že v domě nikdo není a tudíž tam není zatopeno, pomocí smartphonu či tabletu dá z auta pokyn inteligentnímu systému v domě a ten spustí topení, takže uživatel přijede do domu, kde je už zatopeno na teplotu, kterou si smartphonem určil. Takto si uživatel na dálku, aniž by sám zrovna v domě pobýval, může dirigovat také např. televizor (z něhož si chce nahrát určitý program, aniž by byl doma), myčku v kuchyni, okenní rolety, napuštění a ohřátí vody ve vaně v koupelně atd. Samozřejmě si takto může před příjezdem ke svému domu příslušným povelem otevřít i vrata od garáže, takže kvůli jejich odmykání nemusí vystoupit z vozu. Kromě zmíněného smartphonu či tabletu lze uvedené a další předměty v domě zblízka i na dálku ovládat také ovladačem podobným klíčence, dotykovým panelem, audiopřístrojem, pomocí televize a samozřejmě vypínačem, resp. několika vypínači. Co s domácími roboty? Pomocí této techniky, jejíž trh už v západní Evropě dosáhl objemu několika desítek miliard EUR, se dají ovládat, resp. řídit i servisní roboty určené pro pohodlí uživatelů inteligentních domů. V jejich ovládání na blízko či na dálku např. pomocí mobilů není problém, jak ukázaly pokusy. Problém je ovšem v jejich ceně: zatímco smartphony, dotykové displeje a jiné ovládací nástroje inteligentního domu stojí na trhu stovky a nanejvýše tisíce EUR, v případě samotných robotů jde o částky minimálně desetinásobně vyšší – takže nelze čekat, že rozmach chytrých domů s sebou přinese i znatelnější rozšíření robotů v domácnostech. Užití hlavně pro vytápění (a klimatizaci) Technika pro ovládání chytrých domů se rychle stává standardem a firem, které ji vyrábějí, jsou už stovky. Většina jich je zaměřena na regulaci otopných systémů a ohřevu vody, na které připadají až 4/5 výdajů domácností v západní a střední Evropě. Právě zde má význam výše uvedená regulace teploty za nepřítomnosti uživatele bytu. Nejde tu pouze o to, zda a kdy uživatel otopný systém vypne/zapne, ale také o to, že systém může fungovat s určitou autonomní inteligencí. Systém může totiž používat i učící se algoritmus, napojený na internet a v něm uváděné předpovědi počasí – jestliže je ohlášeno ochlazení, zařídí systém větší přitopení, než když je ohlášeno slunečné a tedy teplejší počasí. Je zřejmé, že tato schopnost systému dokáže domácnosti, v níž byl instalován, oproti předchozímu klasickému vytápění ušetřit mnoho výdajů, někdy bývá na bázi zkušeností ze západní Evropy uváděno až 25–30 %. Pohodlí domova Ankety provedené dosud mezi uživateli chytrých domů a zájemci o ně zjistily, že kromě úspory nákladů (za topení, osvětlení, proud atp.) je na takovýchto domech láká pohodlí, komfort. Tento psychologický pojem či stav uspokojení se do značné míry dá ztotožnit s přáním či zásadou mít co nejméně starostí doma, nemuset se starat o spoustu věcí, a když už není vyhnutí, tak se starat jen o minimální množství záležitostí. A to i pokud jde o mačkání knoflíků regulujících světlo či topení. Z tohoto poznatku vyšel pan Tony Fadell, zakladatel americké firmy Nest, když zavedl inovaci u zařízení regulující topení v chytrých domech, které dnes jeho firma nabízí. Jde o to, že regulace teploty v chytrém domě, resp. v jednotlivých jeho místnostech se v prvních dvou dnech po instalaci chytrého regulátoru tepla nastaví manuálně, ale v dalších dnech už to není třeba, neboť systém si to pamatuje a už si ustavenou teplotu udržuje sám. Stejné je to v případě, kdy se uživatel rozhodne teplotu v místnosti zvýšit nebo snížit. Kromě manuální regulace je možná i už zmíněná regulace na dálku. Bezpečnost chytrých domů Moderní život v postindustriální fázi vývoje s sebou přináší mnoho výhod oproti dřívějšku. Viděno z obecného hlediska dnes lidé nepracují tak namáhavě jako dříve (přinejmenším fyzicky) a užívají množství výhod, jež přináší konzumní společnost, alespoň v rozvinuté části naší planety. K nim patří i vybavenost obydlí moderní technikou, která lidem ulehčuje život. Sem přirozeně patří i Smart House. Rubem existence a vývoje konzumní společnosti jsou však i mnohá nebezpečí, jimž jsou vystaveny určité sociální skupiny, organizace, firmy a jednotlivé osoby i v té části světa, která je na tom materiálně nejlépe. Jde o problém bezpečnosti a zajištění ochrany před živly, jež chtějí klid a pohodu lidí z nejrůznějších důvodů narušovat. Tato rizika se sice týkají většinou organizací politických a sociálních, ale nevyhýbají se ani privátní sféře lidí, tedy ani lidem, kteří obývají domy většinou hůře než lépe zajištěné před útoky zlodějů, násilníků, teroristů či jiných nezvaných hostů. Je potěšitelné, že firmy, které se zabývají výrobou a instalací zařízení pro chytré domy, na toto nezapomínají. Jejich bezpečnostní systémy se ve velkém dodávají do budov veřejné správy, policejním stanicím, firemním budovám, nemocnicím atp., ale také rostoucí měrou i uživatelům chytrých domů, tedy převážně soukromníkům. Obvyklá je zde kombinace hlasové a vizuální komunikace, která tlačítkovým obdélníčkem (tzv. vrátníkem) nahrazuje někdejší klasické zvonky u venkovních dveří, jinými slovy jde o kombinaci telefonu (mezi osobou, která chce vstoupit do budovy, a pověřenou ostrahou či uživatelem uvnitř) s kamerou, která návštěvníka snímá a kterou ostraha vidí. Teprve po identifikaci návštěvníka ostraha tlačítkem otevře dveře. Návštěvník se nemusí prokazovat hlasem nebo nechat snímat kamerou, pokud disponuje identifikační známkou (obvykle v podobě kartičky anebo „klíčenky“), kterou mu předtím vydal uživatel domu.
Český příspěvek do praxe a teorie chytrých domů Během 25. ročníku mezinárodního stavebního veletrhu For Arch 2014 v Praze-Letňanech se konala 19. září odborná konference „Inteligentní digitální domácnost“. Na ní vystoupili zástupci firem v ČR, které fungují v oboru zařízení určených pro chytré domy v ČR. Je jistě dobré, že k tématu chytrých domů, dnes v Evropě nanejvýše aktuálnímu, mají co říci i čeští odborníci z výzkumu, vývoje, výroby i komerční praxe. Uvádíme některé zajímavosti k tématu, jež na konferenci zazněly. Ing. Václav Mahdal, Asociace chytrého bydlení: Ovládání inteligentních systémů regulujících teplotu, osvětlení a fungování domácích spotřebičů aj. funkcí v chytrém domě může být buď pomocí drátů anebo bezdrátové. Jakožto prevenci před nevítanou návštěvou v domě v době, kdy je jeho uživatel mimo, lze nainstalovat simulované osvětlení a ozvučení v domě, což budí ve zvědavci venku dojem, že uvnitř jsou lidé, a odradí ho to od pokusu o vniknutí do domu. Úspory energie závisejí hodně na tom, jakou má ten který dům „obálku“ (opláštění). Staví-li se dům nově, pak je nutno počítat s tím, že na pořízení „chytrého“ zařízení stavby připadne aspoň 10 % celkových pořizovacích nákladů. Každý stupeň (zbytečně vysoké) teploty v domě nad 20 °C znamená o 6 % vyšší náklady. Ing. Jiří Tobolík, ELKO EP: „Chytré domácnosti“ nemusejí být jen v nově stavěných budovách! To proto, že chytré systémy lze ovládat i bezdrátově. Jsou to buď přístrojky podobné klíčenkám anebo vypínače, které lze umístit kamkoliv v budově, obvykle nalepením na zeď v místnosti. Odpadá tedy vysekávání pro vedení kabelů ve zdi, jež by bylo nutné v případě drátové varianty. Na IFA v Berlíně byl představen mj. trend k ovládání chytrého systému v domě televizní obrazovkou. Ale k tomu je zapotřebí speciální hardware. Vznikla i aplikace bezdrátového ovládání pomocí Smart TV. Čas ukáže, zda to bude cesta. Jiří Šeba, firma Miele: Při sledování přístrojů v chytrém domě lze zapojit až 12 přístrojů pro domácnost vyráběných firmou Miele, což v běžné domácnosti stačí. Lze vypnout přístroje v kuchyni na dálku (např. z auta), aby např. děti omylem při hraní nezapnuly něco, co nemají. Ing. Martin Bažant, ATREA: Staví-li se dnes nový dům, je obvykle dobře vyřešena jeho obálka. Ale to ještě neřeší vnitřní klima – kvalitu vzduchu, vnitřní teplotu, prašnost a vlhkost. Proto je důležité zabývat se systémy pro řízené větrání, které přináší u běžného domu až desetitisícové úspory za rok. David Jakubec, CTS AV MEDIA: Hodně lidí si ještě myslí, že chytrý dům je něco pro technické nadšence či kutily. Jenže opak je pravdou! Je to řešení, určené lidem, kteří se v technice nevyznají a nikdy se jí zabývat nebudou. Samozřejmě je nutno naučit se systém chytrého ovládání, který je jednoduchý, protože jinak by si lidé jenom koupili „krabici“, drahou hračku, která by jim nebyla k ničemu. Ing. Jaromír Pávek, Eaton Elektrotechnika: Naše řešení Smart Manager umožňuje ovládání na dálku odkudkoliv, je tu možnost napojení na internet. Ing. Jaromír Klaban, Teco: V našem systému Foxtrot se nelze obejít bez nástěnných ovladačů – tlačítka, termostaty, přepínače, čtečky RFID, senzory pro teplo, vlhkost, oxid uhličitý, kouř anebo pohyb. Ovládat lze i nástěnnými displeji. Naše významná reference: zařízení Foxtrot bylo instalováno v osvětlovacím systému Francouzské restaurace v Obecním domě v Praze.