Od pondělí 14. 9. existuje česká oficiální odpověď na výzvy 4. průmyslové revoluce. Na MSV v Brně ji představil na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pojmy „Průmysl 4.0“ a tzv. „4. průmyslová revoluce“ bývají často a chybně vzájemně zaměňovány, zdůraznil v úvodu úterního semináře s názvem „Strategické výzvy nastupující průmyslové revoluce“, který proběhl pod záštitou místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka, prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., předseda výzkumné rady TA ČR. 4. průmyslová revoluce je proces, který již běží a je výsledkem přirozené vědecko-technické evoluce. Průmysl 4.0 je naproti tomu iniciativa německé vlády, tj. její odpověď na výzvy této 4. průmyslové revoluce. Jejím hlavním cílem pak bylo a je udržet pozici Německa jako největší evropské hospodářské velmoci. Během pár let, co tato německá iniciativa běží, se k ní postupně přidala většina ostatních vyspělých světových ekonomik, včetně USA, Japonska, Číny apod. Dobrou zprávou je, že od včerejška se k těmto státům přidala i Česká republika. Dalším častým omylem je podle Vladimíra Maříka ztotožňování 4. průmyslové revoluce s digitalizací. Digitalizace již v podstatě proběhla a do jisté míry ji lze považovat za jeden z hlavních spouštěčů současných revolučních změn. 4. průmyslová revoluce je především revolucí kybernetickou, vysvětluje prof. Mařík. V současné době se nejvýrazněji uplatňuje v energetice, zdravotnictví (koncept „Healthcare“ 4.0) a u tzv. chytrých měst (koncept Smart Cities). Přihlášení se České republiky k této německé iniciativě je nejen přirozené, ale i naprosto nutné, a je velmi dobře, že k tomuto kroku konečně došlo. Vždyť celá polovina našeho průmyslu je těsně spojená právě s německým průmyslem, takže je logické, že s ním jednoduše musíme být kompatibilní, jak rovněž upozornil prof. Mařík. Nelze jinak, než aby se i u nás tento koncept stal státní prioritou, která bude řešit aktuální otázky současnosti i budoucnosti. K těm bezesporu nejdůležitějším patří výchova inženýrů, kteří budou schopni interdisciplinárního myšlení, jež se v současnosti stává zcela klíčovým. O myšlenkách Průmyslu 4.0 je nutné hovořit na všech školách, od základních až po vysoké, a také na všech jejich typech, včetně humanitních, konstatuje prof. Mařík. Právě humanitní obory by do budoucna měly vysvětlovat a poskytovat podporu velkým společenským změnám, které již probíhají a které ještě budou následovat. Hlavním úkolem vlády, který se musí stát její prioritou, je, aby byly dopady důsledků 4. průmyslové revoluce na naši společnost co nejmenší a, pochopitelně, aby se zachovala konkurenceschopnost České republiky a udržel se její aktuální prudký hospodářský růst. Strategické výzvy nastupující průmyslové revoluce V zahajovacím proslovu k úternímu semináři věnovanému výzvám nastupující 4. průmyslové revoluce, který proběhl pod patronátem místopředsedy vlády a předsedy Rady pro vědu, výzkum a inovace a předsedy Rady pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Pavla Bělobrádka, uvedla předsedkyně Technologické agentury ČR Rút Bízková, že Česká republika má velký intelektuální potenciál zvládnout výzvy Průmyslu 4.0 a stát se důstojným partnerem ostatních států, které se k této výzvě přihlásily. TA ČR se pokouší odpovědět na otázku, kde konkrétně se tento potenciál nalézá. A proč právě TA ČR? Podle Rút Bízkové nasbírala TA ČR za posledních šest let takové zkušenosti, které nikdo jiný nemá. Má dobrý přehled o multidisciplinárních řešeních, která jsou právě z pohledu 4. průmyslové revoluce zcela klíčová. Stejně tak je velmi důležité podporovat kreativitu, tj. schopnost vymýšlet nová inovovaná řešení. To klade důraz na trvalou komunikaci a propojení technických a přírodovědných oborů s obory humanitními, ale také s uměním apod., dodala Rút Bízková. Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek se ve svém výstupu soustředil na digitalizaci, kterou považuje za prioritu. Za velký úkol považuje etablovat digitální průmysl jako skutečné digitální odvětví, poněvadž už teď dodává do systému více peněz než ostatní sektory, i když jde jimi napříč. Česká republika je vůbec nejprůmyslovější zemí v EU a v průmyslu je u nás zaměstnána celá třetina pracovníků, zdůrazňuje Bělobrádek; naší výhodou tedy je, že nemusíme procházet žádnou novou reindustrializací. V současné době probíhá ostrá debata o tom, co by měl stát nyní udělat a jaká by měla být jeho role v rámci probíhajícího procesu. Podle Bělobrádka je zásadní rolí státu pomáhat těm firmám, které chtějí jít dopředu a dále se rozvíjet. Dále pak směrovat peníze do inteligentních oborů, a to na národní i regionální úrovni. Velkým tématem těchto dnů je debata o tom, kdo se stane hlavním koordinátorem projektu „Digitální Česko“. Logickým a hlavním kandidátem na převzetí těchto kompetencí je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jestli se jím nakonec doopravdy stane, se dozvíme v nejbližších dnech. Andrea Cejnarová