I když průměrné nástupní platy absolventů vysokoškolských technických oborů výrazně převyšují mzdy absolventů oborů humanitních, tuzemský trh práce trpí nedostatkem technicky vzdělaných lidí. Zájem o studium humanitních oborů je přitom i nadále značný, i přesto, že kromě nižšího platu musejí jejich absolventi počítat i s obtížnějším sháněním zaměstnání. Tento závěr vyplývá z nedávné analýzy volných pracovních míst pro absolventy, kterou provedla personální agentura Grafton Recruitment. VLÁdA ČesKé repUbLiKy společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a dalšími institucemi se rozhodly tuto situaci změnit a vyhlásily letošní rok „Rokem průmyslu a technického vzdělávání“. Hlavním cílem tohoto projektu je pokusit se prostřednictvím série informačních kampaní, konferencí a dalších populárně vzdělávacích akcí změnit pohled české veřejnosti na průmysl, zvýšit zájem mladé generace o studium technických oborů a upravit systém vzdělávání tak, aby přispíval k podněcování tohoto zájmu. „Chceme začít měnit pohled veřejnosti a ukázat, že průmysl je moderní současnost a budoucnost nabízející dobré pracovní perspektivy. Obracím se zejména na rodiče: Nebojte se poslat své děti na technické obory,“ apeloval během oficiálního zahájení Roku průmyslu v polovině ledna prezident SP ČR Jaroslav Hanák. Právě vnímání průmyslu jako něčeho nemoderního je jedním z důvodů nižšího zájmu žáků a studentů a jejich rodičů o technické obory. Rok průmyslu se opírá o několik páteřních aktivit zaměřených jak na studenty, tak na jejich rodiče. Byla zprovozněna webová stránka www.rokprumyslu.eu, jejíž ambicí je stát se interaktivním centrálním místem shrnujícím již existující a fungující aktivity na podporu technického vzdělávání. Vedle on- -line kampaně probíhající i na sociálních sítích, vyhlášení studentských soutěží, vydání publikací, například „Almanachu technického vzdělávání“ či statistického přehledu „Panorama“, se počítá i s akcemi, jako je Den průmyslu v Ostravě, a s řadou odborných konferencí zaměřených na systémové změny ve vzdělávání. „Zachování průmyslu jako základny české ekonomiky je podmíněno obnovou a podporou technického vzdělávání. Věřím, že rok 2015 bude pro technické vzdělávání rokem zlomovým, ve kterém se nám ve spolupráci s resortem školství a českými zaměstnavateli podaří zlepšit podmínky pro technické vzdělávání a zvýšit zájem mládeže o něj,“ věří ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Podle analýzy Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) mají průmyslové podniky dlouhodobě potíže najít kvalifikované pracovníky. Týká se to až 70 % zaměstnavatelů. Pouze 10 % středoškoláků přitom reaguje na nabídky zaměstnání, které se vážou k jejich studiu. Na druhé straně je mnoho absolventů SOŠ, které trh práce prostě nechce. Situaci by do jisté míry mohla vyřešit novelizace školního zákona, ale spoléhat se pouze na legislativu nestačí. Přičinit se mohou i samotné školy a jejich učitelé. Již dnes lze nalézt řadu škol, které velmi těsně spolupracují s firmami a vysílají k nim své studenty na stáže. Ti pak v těchto firmách často nalézají zaměstnání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) si v souvislosti se zefektivněním odborného vzdělávání stanovilo tři prioritní úkoly. Prvním z nich je podpora oborů podle potřeb trhu práce. Dále by se mělo upravit financování odborného školství, aby například zaměstnavatelé mohli uplatnit daňové úlevy za poskytnutí studentských stipendií. Ministerstvo rovněž hodlá zlepšit kvalitu praktické výuky jejím zapojením do reálné praxe. „Musíme začít ne u učňovského školství, ale už u předškolního vzdělávání. Vybízím tedy podniky: Podpořme projekty ve školách na základě stavebnic typu Merkur, pojďme vybavit dílny. Připravme děti na to, že odborné vzdělávání je oblast, která je může bavit, a která může slušně živit je i jejich rodiny,“ komentoval novou koncepci svého resortu ministr školství Marcel Chládek. Dalším krokem ke zkvalitnění učňovského školství by mělo být zavedení jednotné závěrečné zkoušky v učebních oborech. Poslanecká sněmovna v polovině února přijala novelu školského zákona, která tyto zkoušky zavádí. Završuje se tím reforma, která má zvýšit prestiž výučního listu. Ústní, praktické i písemné zkoušky se budou připravovat podle jednotného zadání, úroveň bude tedy srovnatelná na všech školách. „Sjednocení závěrečných zkoušek by mělo přispět k obnovení důvěry zaměstnavatelů k výučnímu listu,“ uvedla hlavní manažerka projektu Nová závěrečná zkouška 2 Dana Kočková. Jde o poslední z řady tří evropských projektů ministerstva školství, vedoucích ke změně. Podle NÚV je zájem o jednotné zadání závěrečných zkoušek mezi školami již nyní značný. Nové zkoušky mají na kvalitu výuky i vybavení školních pracovišť jednoznačně pozitivní vliv. V loňském školním roce již jednotné zadání dobrovolně využilo 88 % škol s učebními obory. Novelu školského zákona musí ještě schválit Senát a podepsat prezident, poté bude nová závěrečná zkouška v učebních oborech povinná. Základní součástí jednotných zadání jsou témata, jejichž databáze byla během projektu významně rozšířena. Dnes jich obsahuje 11 000, což umožňuje školám připravit každý rok jiné zadání pro své žáky. Na tvorbě zadání se podílejí nejenom učitelé odborných škol, ale také zástupci zaměstnavatelů. Informační systém nové závěrečné zkoušky obsahuje také modul pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávací modul a modul pro realizaci písemných zkoušek na počítači, který se právě v těchto dnech začíná testovat na třiceti školách. „Školám, které si jednotné zadání ještě nevyzkoušely nebo ho používaly jen částečně, nabízíme pomocnou ruku,“ dodala Dana Kočková. Nová závěrečná zkouška není dosud povinná, ale přibližně tři čtvrtiny škol jednotná zadání přebírají a využívají u závěrečných zkoušek. Projekt řídí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jeho řešitelem je Národní ústav pro vzdělávání, financován je z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy vrcholí rovněž přípravy mistrovské zkoušky, která v některých oborech v budoucnu nahradí maturitu. Ministerstvo zavedením této zkoušky hodlá podpořit zaměstnanost a zvýšit prestiž a zájem o řemeslné obory. Týkat se však ve svém důsledku bude i ochrany spotřebitele, protože mistrovská zkouška bude zároveň zárukou kvality jejího držitele. „Mistrovská zkouška umožní absolventům učebních oborů odborného vzdělávání získat vyšší profesní kvalifikaci, a flexibilně tak reagovat na změny na trhu práce bez toho, aby se museli vracet do škol,“ vysvětlil význam mistrovské zkoušky ministr školství Marcel Chládek. V prosinci příštího roku by podle ministerstva mohlo proběhnout pilotní ověřování projektu na prvním vzorku zájemců. Plošné zavedení mistrovské zkoušky lze očekávat v roce 2019. O zavedení mistrovské zkoušky usilují jak zaměstnavatelé, tak odborné svazy, jako je Hospodářská komora ČR nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jejich zástupci se proto v rámci metodického týmu na přípravě mistrovské zkoušky aktivně podílejí. Z dosud uskutečněných propagačních akcí lze uvést setkání více než stovky zástupců firem a škol, které proběhlo na počátku února v Pardubicích. Akce se uskutečnila v rámci projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Pardubickém kraji“. Jejím hlavním tématem byl nedostatek technicky vzdělaných pracovníků a možnosti propagace polytechnických oborů i současné aktivity spolupráce firem a škol. Podle šetření SP ČR totiž v Pardubickém kraji zhruba tři čtvrtiny firem pociťují nedostatek technických profesí jako jeden z hlavních problémů podnikání. Populační křivka bohužel není vůči poptávce firem nikterak příznivá; jestliže v roce 2004 bylo v Pardubickém kraji na středních školách přibližně 28 000 žáků, v této době je to o 7000 méně. „Typická je pro region poptávka ze strojírenských oborů, elektrotechniky, výroby dopravních zařízení či stavebnictví,“ uvedl Martin Kiss, vedoucí odboru školství a kultury Krajského úřadu Pardubického kraje. Podle Petra Klimpla z Úřadu práce Pardubice je v regionu největší poptávka po svářečích, seřizovačích a obsluze obráběcích strojů, po montážních dělnících, nástrojářích a řidičích nákladních vozidel. „Až třicet procent firem v kraji postrádá technicky vzdělané vysokoškoláky,“ doplnila Marie Černošová, ředitelka regionální kanceláře agentury CzechInvest. Vzhledem k tomu, že vzdělávací systém dlouhodobě neodpovídá poptávce, snaží se tuto situaci řada firem řešit přímou spoluprací s technickými školami. Právě v Pardubickém kraji spolupracuje se školami až 60 % místních firem. Přispívá k tomu i projekt Pospolu. Jak uvedl Jan Wiesner, člen představenstva SP ČR, Rok průmyslu a technického vzdělávání by měl být impulsem ke zviditelnění právě takovýchto aktivit a projektů.
Petr Jechort