U příležitosti světové výstavy EMO se vždy konají významné tiskové konference bilancující reálné i očekávané hospodářské výsledky daného regionu s důrazem na oblast zaměření veletrhu, tedy obráběcí a tvářecí stroje a jejich příslušenství. Díky tomu vám tedy můžeme zprostředkovat nejaktuálnější výsledky a komentáře tak, jak je v Miláně prezentovalo CECIMO (Evropský svaz výrobců průmyslu obráběcích strojů), JMTBA (Japonská asociace výrobců obráběcích strojů) a CMTBA (Čínský svaz výrobců a uživatelů obráběcích a tvářecích strojů). Tradičně chyběli pouze reprezentanti regionu Severní a Jižní Ameriky, a to je škoda. Evropská produkce výrobních strojů se podle generálního ředitele CECIMO Filipa Geertse v roce 2014 zvýšila spolu s celkovým zotavením evropské ekonomiky meziročně o 1,3 %. Vzhledem k tomu, že evropský průmysl výrobních strojů exportuje do celého světa, je ovlivněn dvěma protikladnými trendy. Prvním je zpomalení na nově se rozvíjejících trzích, které omezují investice do strojního vybavení. Druhým je relativně stabilní růst v rozvinutých zemích, jako jsou evropské státy a Severní Amerika, který implikuje větší investice do strojů. Vezmeme-li v úvahu oba tyto trendy, lze podle Geertse v roce 2015 očekávat zvýšení evropské výroby v oboru na hodnotu 23,6 mld. eur (+ 3 %). CECIMO očekává růst Navzdory zpomalení globálního ekonomického růstu si evropský export obráběcích strojů vede stále dobře. V roce 2014 byly vyvezeny obráběcí stroje v celkové hodnotě 18,2 mld. eur. Pro rok 2015 očekává CECIMO, že export vzroste o 3 % na 18,7 mld. eur, což by byl druhý nejlepší výsledek vůbec. „Růst mezd v rozvíjejících se ekonomikách vytváří tlak na výrobní náklady. Evropský průmysl obráběcích strojů se zaměřuje na produktivitu a vysokou efektivnost, která mu poskytuje komparativní výhodu. Naše vysoce inovativní, na principu state-of- -the-art založené stroje jsou žádány v celém světě, protože nabízejí inteligentní a nákladově efektivní výrobní řešení. To se do značné míry projevilo i na EMO Milano 2015,“ vysvětluje Dr. Frank Brinken, předseda Ekonomického výboru CECIMO a člen správních rad několika významných strojírenských společností ve Švýcarsku. Dovoz do zemí CECIMO vzrostl v roce 2014 na 8,8 mld. eur. Přestože slabé euro zpomalilo růst dovozu, odhaduje se, že v tomto roce potřeby evropského průmyslu podpoří dovoz výrobních strojů, který dosáhne 9,2 mld. eur (+ 3 %). Po dvou letech stagnace se v roce 2014 investice podnikatelů v Evropě zotavily. Spotřeba obráběcích strojů se zvýšila o 10 % na 13,7 mld. eur. Předpokládá se, že v roce 2015 se jejich spotřeba dále zvýší a dosáhne hodnoty 14,2 mld. eur. Zlepšující se poptávku na evropských trzích potvrzuje nárůst objednávek. Ve druhém čtvrtletí 2015 se index domácích objednávek CECIMO zvýšil o 6 %, takže se při srovnání předchozího čtvrtletí se stejným kvartálem minulého roku jedná o nárůst 14 %. Očekáváme, že evropská spotřeba obráběcích strojů poroste po dobu příštích čtyř let. Evropa vytváří 39 % celkové světové produkce výrobních strojů a evropský export (včetně vnitroevropského) představuje 50 % celosvětového. Více jak 50 % všech patentů v oblasti MT technologií připadá na Evropu. Silnou stránkou evropských výrobců je zejména schopnost dodávat pokročilé technologie. Evropský sektor obráběcích strojů je připraven k zavedení převratných výrobních technologií, jako je inteligentní či aditivní výroba. Hodlá se podílet na realizaci public-private partnerství a zaměřit se na interdisciplinární kooperaci. Urychluje se integrace nových technologií, jako jsou big data a průmyslový internet, do výrobních zařízení a služeb, a jsou tak položeny základy pro budoucí inteligentní a propojené výrobní provozy v intencích Průmyslu 4.0. Firmy se rovněž intenzivně zapojují do procesu aplikace nových technologií a vytváření nového podnikatelského prostředí. Je nepochybné, že inovace jsou a budou motorem růstu průmyslu obráběcích strojů a že nedostatek investic je nejdůležitější překážkou na této cestě. Filip Geerts k tomu říká: „Tvůrci výkonné politiky na úrovni EU musejí využívat Evropský fond strategických investic k financování podpůrných programů napomáhajících akceleraci technologického transferu s cílem vypořádat se s problémem podinvestování.“ Japonské hospodářství na vzestupu V rámci Japonského dne – tiskové konference Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA – přednesl její prezident Jodži Išimaru příspěvek na téma „Hospodářské výsledky a trendy v sektoru obráběcích strojů v Japonsku“. Od začátku funkčního období předsedy vlády Šinzó Abeho, tedy od konce roku 2012, japonská vláda implementuje balíček ekonomických opatření, které mají podporovat japonské hospodářství a pro které se vžil pojem Abenomika. Důvodem pro tato opatření byla oslabující ekonomika a rostoucí dluh Japonska, který v roce 2012 dosahoval asi 218,9 % HDP. Abenomika stojí na třech hlavních pilířích: expanzivní měnové politice ze strany japonské centrální banky, na podpoře obnovy regionů zasažených tsunami fiskální politikou společně s investicemi do infrastruktury a na zaměření se na podporu domácích podniků. Tato opatření byla bezesporu úspěšná. Od roku 2013 výkon japonského hospodářství trvale roste a japonská ekonomika se v podstatě zcela zbavila deflace, která ji sužovala po mnoho let. Druhé čtvrtletí roku 2015 bylo nicméně ve znamení mírného poklesu HDP o 0,3 %. Je to ale první čtvrtletní negativní výsledek za delší dobu. Podle Jodžiho Išimarua měl dvě příčiny: pokles zájmu spotřebitelů kvůli netypickému počasí plus vzrůst automobilové daně a pokles exportu v důsledku zpomalení ostatních světových ekonomik. Všechny tyto vlivy jsou ale, podle něho, dočasné. Z hlediska celkového objemu objednávek zaznamenala JMTBA v období od ledna do srpna 2015 cifru 1 046 bilionů jenů. To je o 9,3 % více než ve stejném období v roce 2014, což znamená, že dobré obchodní podmínky v Japonsku i nadále trvají. Z této cifry připadá 406 mld. jenů na domácí poptávku, a to je dokonce o 33 % víc než vloni. Za tímto výsledkem nejspíš stojí vyšší firemní zisky a pozitivní důsledky různých subvenčních opatření, která podporují kapitálové investice v nejrůznějších oblastech. Zahraniční poptávka naopak zůstala meziročně přibližně stejná, dosáhla hodnoty 640 mld. jenů. Podle rozsáhlého průzkumu, který provedlo v roce 2012 japonské Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu, se celých 43 % obráběcích strojů v zemi používá 20 a více let. To znamená, že se zde otevírá velký prostor pro obnovu zastaralého vybavení. Rovněž se předpokládá další významný růst kapitálových investic, který podporuje uměle snižovaný směnný kurz japonského jenu a díky němu nárůst firemních zisků. Takto podhodnocený jen také usnadňuje investice nejen velkým korporacím, ale především středním a menším podnikům. Co se týče výhledů do budoucna, i přes velké nejistoty, které panují ve světovém hospodářství, se podle pana Išimarua nepředpokládá, že by mělo dojít k jakémukoliv výraznému poklesu v poptávce po obráběcích strojích. Na začátku roku JMTBA předpovídala, že celkový objem objednávek v letošním roce dosáhne cifry 1 550 bilionů jenů. Zatím se zdá, že by se tento odhad mohl bezezbytku vyplnit, pokud ovšem nedojde k žádným neočekávaným otřesům světové ekonomiky, upozorňuje Jodži Išimaru. Recese v Číně je dočasná Čína představuje druhou největší ekonomiku na světě. Po světové finanční krizi v roce 2008 čínská vláda přijala nový hospodářský plán na masivní podporu čínské ekonomiky s cílem podpořit domácí poptávku, aby se Čína rychleji dostala z krize a udržela si svižné tempo růstu. Podle prezidenta Čínského svazu výrobců a uživatelů obráběcích a tvářecích strojů (CMTBA) Wang Li Minga měla konsolidace domácího trhu v Číně také výrazně pozitivní efekt na celou světovou ekonomiku, poněvadž Čína patří mezi největší světové spotřebitele nejen strojírenských produktů. I přes veškeré těžkosti, se kterými se Čína v poslední době potýká, stále přispívá ke globálnímu ekonomickému růstu celými 30 %. Podle CMTBA jsou spekulace o úpadku čínského hospodářství zcela neopodstatněné a jsou výsledkem špatné interpretace. Od roku 2012 Čína zažívá období středně rychlého růstu, které nahradilo období růstu skutečně „vysokorychlostního“, který ale podle čínských ekonomů logicky nemohl trvat věčně. Navíc, tento přechod přesně kopíruje změny světového hospodářství, což je prý rovněž logické. V prvním pololetí t. r. se čínská ekonomika opět o něco zpomalila a růst HDP poklesl na úroveň 7 %. Zvláště špatný výsledek zaznamenalo obchodování na burze, za kterým nepochybně stojí devalvace čínského jüanu oproti americkému dolaru. „Čínskou ekonomiku musíme chápat a posuzovat v plném kontextu, racionálně a objektivně,“ zdůrazňuje Wang Li Ming. „Ačkoliv se stále zesiluje tlak na snižování čínské ekonomiky, která se opravdu potýká s mnoha obtížemi, čínské hospodářství si stále udržuje přiměřený provozní rozsah. Problémy čínské ekonomiky se odvíjejí od procesů reformy a stabilizace, takže je potřeba je chápat jako stadium probíhajícího procesu a tedy jako momentální, ne trvalé. Na čínské hospodářství je potřeba nahlížet očima stratéga a vizionáře – slovy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga: »Dívejte se, zdali je směr správný, nebo ne, jestli je hnací síla silná, nebo ne a zdali je potenciál velký, nebo nikoliv«,“ uzavírá pan Li Ming. Pod vlivem světové hospodářské nerovnováhy a zvláště pak pod vlivem zpomalení vlastního hospodářského růstu Číny došlo v posledních dvou letech i k výrazným změnám na čínském trhu s obráběcími stroji. Na jedné straně struktura poptávky na domácím trhu se rychle vylepšuje. Signifikantní je především nárůst poptávky po automatizačních prvcích. Za ním stojí nejen potřeba modernizace čínského strojového parku, ale rovněž významné změny týkající se rychlého nárůstu ceny lidské práce v Číně a poměr nabídky a poptávky z hlediska lidské práce. Tento trend dobře dokládá bilance posledních čtyř let, kdy obecně podstatně poklesla domácí poptávka po obráběcích strojích, avšak současně prudce stoupl prodej CNC obráběcích strojů. V roce 2014 byl prodej CNC obráběcích strojů o 11,1 procentního bodu vyšší než v roce 2011. I přes pokles v celkové poptávce po obráběcích strojích Čína i nadále zůstává jejich největším světovým spotřebitelem, jejich největším dovozcem a hlavní hybnou silou celého světového obchodu s obráběcími stroji. „Je třeba zdůraznit,“ pokračuje Wang Li Ming, „že pokles poptávky po obráběcích strojích v Číně je dočasný. Čína je země, která se stále vyvíjí. Nový čínský model industrializace, informatizace, urbanizace a modernizace zemědělství má před sebou stále ještě dlouhou cestu, což znamená, že čínský spotřebitelský trh s obráběcími stroji má do budoucna velký potenciál a stále obrovský volný prostor, kam ještě může růst.“ Andrea Cejnarová