Zdravotnický výzkum v České republice je v mnoha parametrech již na evropské úrovni. Za posledních deset let se například počet odborných článků směřujících do mezinárodních impaktovaných časopisů zdvojnásobil. V mnoha lékařských oborech dosahujeme srovnatelné citovanosti s vyspělými západními zeměmi. Jiná situace však panuje ve výrobě zdravotnické techniky a zdravotnických technologií, včetně biotechnologií. Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.Zde je situace téměř tristní – tuzemští výrobci vyspělé lékařské techniky a zejména elektroniky prakticky vymizeli a také náš farmaceutický průmysl se zabývá převážně výrobou generik bez velké přidané hodnoty a s velmi malým zájmem o výzkum. Českému průmyslu dominuje v současné době automobilový a strojírenský průmysl. Podle „Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, kterou publikovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace, je celkový podíl high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu (k nimž bezpochyby zdravotnické technologie a biotechnologie patří) na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu v ČR v porovnání s evropskými zeměmi velmi nízký. Výroba v Česku, výzkum v zahraničí Jinými slovy: jsme převážně zemí montoven (samozřejmě pokud nevezmeme v úvahu výzkum a vývoj v dominujícím automobilovém a strojírenském průmyslu). Významné postavení v podnikovém výzkumu mají podniky pod zahraniční kontrolou, tyto podniky však nakupují výzkum a vývoj převážně od mateřských společností v zahraničí. ČR zároveň patří mezi země s významnou přímou podporou podnikatelského výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů, přitom však zásadně zaostává v investicích rizikového kapitálu za všemi inovačními lídry Evropy. Nedostupnost rizikového kapitálu je jednou z hlavních příčin zaostávání ČR v inovační aktivitě. Podle Analýzy jsou výdaje rizikového kapitálu na výzkum v Německu sedmkrát vyšší než u nás. Ještě překvapivější je porovnání našich výdajů rizikového kapitálu a výdajů v Maďarsku: u nás jsou to 0,003 % HDP, kdežto v Maďarsku se jedná o 0,07 % (zdroj: Eurostat 2013). Přitom podle souhrnného inovačního indexu jsme na tom mnohem lépe než Maďarsko. Další příčinou současného nedobrého stavu je malá informovanost podnikové sféry o možnostech spolupráce s vysokými školami a ústavy Akademie věd. V tomto směru v poslední době zaznamenáváme pozitivní změnu v souvislosti s možností firemních daňových odpisů za výzkumnou spolupráci. Pohled na tabulku inovační výkonnosti vybraných zemí podle souhrnného inovačního indexu 2012 ukazuje, že inovačními lídry jsou země jako Švýcarsko, Švédsko, Německo, Dánsko nebo Finsko, tedy země s velmi rozvinutým průmyslem zdravotnických technologií a biotechnologií, včetně farmaceutického průmyslu. Návštěva kteréhokoliv našeho zdravotnického zařízení, počínaje předními klinikami a konče ordinací praktického lékaře, nás snadno přesvědčí o tom, že přístrojů a nástrojů české provenience je jen zanedbatelné množství. Čestnou výjimku v sektoru zdravotnických technologií a biotechnologií tvoří jen několik málo podniků, které jsou schopny vyrábět produkty spadající do této tematické oblasti, vyvážet své výrobky do zahraničí a financovat vlastní výzkum a vývoj. Jedná se například o středně velké firmy jako Linet, s. r. o., BMT Medical Technology, s. r. o., Farmak, a. s., Bioveta, a. s., Medin, a. s. a Teleflex Medical, s. r. o. Dále sem patří menší firmy jako například UJP Praha, a. s., Beznoska, a. s., Contipro Pharma, a. s., Exbio Praha, a. s., Cheirón, a. s. Velmi specifické postavení má firma Sotio, a. s., vyvíjející nové léčivé přípravky zaměřené na léčbu nádorových a autoimunitních onemocnění, financovaná skupinou PPF Petra Kellnera. Do kategorie výrobců zdravotnické techniky lze také částečně zařadit brněnské firmy vyrábějící elektronové mikroskopy, dále výrobce nanovláken pro zdravotnické účely jako firmy Nanovia, s. r. o., a Nanopharma, a. s., patří sem však jednoznačně firmy zaměřené na moderní regenerativní medicínu jako například Bioinova, s. r. o. Prakticky žádná významnější česká firma v sektoru zdravotnických technologií se nezabývá high-tech elektronikou. Mnohé z těchto firem spolupracují s vysokými školami a ústavy Akademie věd na projektech Technologické agentury ČR především v programu Alfa. Program je rozdělen do tří podprogramů, z nichž žádný zatím není zaměřen přímo na zdravotnické technologie a biotechnologie, které by si specializovaný vlastní podprogram bezpochyby zasloužily. Závěrem: jedním z významných úkolů dneška je vytvořit příznivé podmínky pro zásadní revitalizaci českého průmyslu zdravotnických technologií a biotechnologií tak, aby se české firmy v tomto oboru staly významnými hráči ve světovém měřítku, aby byl využit značný intelektuální a inovační potenciál, který tato země má, a aby došlo k diverzifikaci dominantně zaměřeného českého průmyslu. Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., FCMA Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha