Vliv hormonální antikoncepce na zdraví a psychiku je téma, které kvůli rozsahu užívání těchto přípravků představuje téměř celosvětovou otázku. Má nepochybně téměř ohromné přínosy, její případně vedlejší účinky ani tak není radno přehlížet, protože mohou postihnout ohromné množství žen. A jedním z nich by mohly být i sklony k depresím. Výzkumníci z Kodaňské univerzity využili data z dánského národního registru lékařských předpisů a data Centrálního dánského psychiatrického registru. Sledovali skupinu žen ve věku 15–34 let mezi roky 1995 a 2013, dohromady tak měli data o více než milionu žen (přesně 1 061 997). Studii publikovali v prestižním časopise JAMA Psychiatry. Výsledky ukázaly, že různé typy antikoncepce vedou k různému zvýšení rizika deprese. Vědci porovnávali ženy, které začaly užívat danou metodu antikoncepce, se „srovnatelnými“ ženami, které ji užívat nezačaly. Měřili, o kolik se u žen, které začaly používat antikoncepci, zvýšila šance, že jim budou předepsána antidepresiva. Nejvíce přitom riziko stouplo u adolescentních dívek (15–19 let). Užívání kombinované antikoncepční pilulky u nich zvýšilo relativní riziko deprese (respektive stavů, na které lékař předepsal antidepresiva) o 80 %. U adolescentních uživatelek progestogenových pilulek stouplo relativní riziko dokonce o 120 %. Nejčastěji se depresivní stavy projevily (či vyústily v předepsání antidepresiv) šest měsíců od chvíle, kdy ženy začaly užívat antikoncepci. Autoři studie doufají, že jejich výzkum povede k podrobnějšímu prostudování tohoto pojítka mezi antikoncepcí a depresí. Někteří lékaři také zdůrazňují, že by tato samotná studie neměla být důvodem k tomu, aby ženy, které užívají hormonální antikoncepci, okamžitě přestaly: „Studie ukazuje korelaci, nikoli kauzalitu,“ domnívá se doktor Channa Jayasena. Při tak velkém vzorku, jako v případě dánské studie, je ovšem těžké přestavit si, že by byl sledovaný vztah způsobený nějakou statistickou anomálií. Výsledky by rozhodně neměly vést k panice. Dánská data ukazují, že každý rok přibližně dvě ze stovky sledovaných žen dostaly předepsaná antidepresiva a tři ženy z tisíce byly hospitalizovány kvůli depresi (jde o přibližný údaj, který jsme přepočítali z údajů uvedených v jiných jednotkách). Studie tedy rozhodně neříká, že každá uživatelka antikoncepce bude trpět depresemi. Lékaři by však už neměli brát stížnosti žen na lehkou váhu, vazba mezi antikoncepcí a depresemi se ukazuje jako velmi dobře podložená. U žen užívajících kombinovanou perorální antikoncepci stoupla míra rizika (RR) o 23 %. U uživatelek progestogenových pilulek stouplo riziko o 34 %. U uživatelek antikoncepčních náplastí (norgestolmin) stouplo riziko o 100 %. U uživatelek vaginálního implantátu (etonogestrel) stouplo riziko o 60 %.