V dnešní turbulentní době dochází ke změnám ve všech oborech podnikání, zdravotnictví nevyjímaje. Níže uvedené trendy představují pouze omezený výsek toho, co péči o pacienty v současné době charakterizuje. Věnujeme se proto tomu, co je obecně platné pro všechny ekonomicky vyspělé země. Poslední dobou dochází k velkému růstu využívání zdravotních pomůcek, které si díky jednoduchosti a intuitivnímu používání mohou pacienti na základě instrukcí aplikovat v domácí péči. Jsou to například snadno použitelné injekce a sety, která jsou schopny odebírat a analyzovat vzorky krve, moči a jiných tělních tekutin. Kromě těchto existují i zařízení měřící srdeční a dechovou frekvenci a další. Tento trend výrazně snižuje náklady na zdravotní péči a často umožňuje lékaři pacientův stav konzultovat bez osobní návštěvy. Příkladem takového přístroje může být EKG přístroj ReadMyHeart (RMH) pro individuální a rodinné použití. Elektrické signály ze srdce jsou získávány umístěním palců na speciálně navržené vodivé plošky bez použití komplikovaných kabelů nebo vodivých gelů. EKG přístroj RMH dovoluje uživatelům kdekoli a kdykoli změřit a zaznamenat elektrické aktivity srdce. mHealth aneb mobilní zdravotnické aplikace O mobilní aplikace je stále větší zájem, což souvisí s celkovými změnami ve zdravotnictví, kdy roste počet pacientů a náklady na jejich péči a lékaři se mohou pacientům individuálně věnovat stále méně. Nemocní jsou instruováni, aby se na návštěvu ordinace dobře připravili a měli pro lékaře připraveny informace, které budou vodítkem pro výběr vhodných léčebných metod. Současným oblíbeným pomocníkem jsou například chytré zdravotní aplikace. Výrobci reagují na stále rostoucí poptávku po sofistikovaných mHealth produktech a v roce 2015 byl na trh uveden rekordní počet mobilních aplikací. S rozvojem tohoto trendu vyvstává rovněž otázka, jakým způsobem zajistit, aby nebylo ohroženo zdraví a bezpečnost pacienta a výrobky byly na vysoké úrovni. Množství, kvalita a cena mobilních zařízení záleží na schvalování regulačních orgánů a jejich využívání na technické zdatnosti uživatelů. Jako příklad uveďme mobilní aplikace, kdy si radiologové mohou zobrazovat snímky z vyšetření na služebních smartphonech. Nebo společnost Philips, která s fakultním zdravotnickým centrem Dutch Radboud zavedla první prototyp aplikace pro diabetiky s integrovanou online komunitou pro podporu pacientů, kde mohou sledovat hladiny glukózy v krvi, užívání inzulinu, výživu, fyzickou aktivitu, náladu a stres a získat zpětnou vazbu založenou na těchto údajích. Ehealth – informační systémy Celosvětová zdravotní péče prochází transformací práce s pacientskými daty, jejíž efektivitu lze zvýšit různými nástroji, například elektronickými lékařskými záznamy a komunikačními sítěmi lékařské podpory – nemocničními informačními systémy. Ruku ruce s rozvojem a využíváním elektronických systémů jde i otázka navýsost důležitá a tou je: Bezpečnost dat pacientů Rovnováha mezi snadným přístupem oprávněných osob k údajům o pacientech a ochrana jejich soukromí je snad nejdiskutovanější téma současnosti. Záznamy o pacientech obsahující detailní osobní, finanční a zdravotní údaje představují velmi atraktivní cíl pro zloděje a jsou zlatým dolem pro tvorbu marketingových a obchodních strategií. Dnešním trendem je ukládání dat v cloudech a kybernetické útoky na databáze jsou velmi časté. Bohužel ne vždy je na vině elektronický systém, dochází i k takovým situacím, kdy jsou data neeticky zobchodněna jejich nabyvateli. Každopádně je to tak, že porušení ochrany osobních dat se může obrátit ve velmi finančně náročnou záležitost, protože pokuty za zneužití jsou ve vyspělých zemích enormně vysoké. Řada zahraničních farmaceutických společností zaplatila za porušení ochrany dat pacientů v posledních letech stovky miliónů dolarů. Mnozí uživatelé těchto systémů se dokonce domnívají, že navzdory trendu rostoucí elektronické dokumentace je soukromí a bezpečnost dat pacientů důležitější než komfortní přístup k informacím a také někteří opatrní pacienti se zdráhají lékařům svěřit potřebné údaje. Napětí a nejistota v této oblasti nadále rostou, protože honba za potenciálními zákazníky e stále intenzivnější. Zdravotnický sektor zaměřuje pozornost na kvalitní kybernetické zabezpečení a hledají se optimální řešení ukládání dat. Inspiraci lze čerpat i z jiných odvětví, například finanční instituce se s touto otázkou potýkají již řadu let a mohou nabídnout praktické zkušenosti. Jelikož na trhu roste skupina náročných a informovaných pacientů, úroveň manipulace s jejich daty může do budoucnosti představovat i jedno z kritérií výběru poskytovatele zdravotnických služeb. Nákladově nároční pacienti V celkové statistice zdravotnické péče se objevuje malý počet pacientů, u kterých náklady na péči představují velké procento z celkové zdravotnické péče a situaci ještě k tomu komplikuje stárnutí silných ročníků a s tím spojené zvyšování počtu chronicky a dlouhodobě nemocných. Téma je výzvou všem aktivním složkám zdravotní péče včetně pojišťoven a všichni jsou motivováni především designovat inovativní modely péče o nemocné, které povedou k efektivnější organizaci léčby finančně náročných pacientů a k lepšímu hospodaření se zdroji. Moderní strategie kromě jiného zahrnují návrhy využívání high-tech oblečení se senzory monitorujícími životní funkce, virtuální dohled nad pacienty, jako je například telemedicína a dálkové monitorování. Telemedicína jako dálkový přenos lékařských informací (tlak, tep atd.) od pacienta k lékaři prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií již není zcela neznámým pojmem. Zdravotní stav je zjišťován pomocí obousměrných videí, e-mailů, chytrých telefonů, bezdrátových nástrojů apod. a pacientovi je poskytnuta vzdálená zdravotnická služba a konzultační činnost. Důsledkem toho je zlevňování léčby, větší transparentnost při rozdělování financí a v delším časovém horizontu i zlepšení kvality života. Nedílnou součástí je prevence a moderním trendem je „bio-psycho-sociální“ model péče. Pacientům, kteří navštěvují lékaře příliš často, mohou být nabídnuty doplňkové služby ve formě sociálního nebo psychologického poradenství či psychiatrické péče. Zdravotnické systémy a pojišťovny, které budou schopny efektivně koordinovat péči o vysokonákladové pacienty, si vytvářejí rezervy do budoucnosti. Součinnost mezi poskytovateli primární, akutní a poakutní péče může celou záležitost jen doladit. Náklady na farmaceutika Ty jsou v současné době enormní, a proto bude do budoucna růst význam hodnocení cen léků v souvislosti s efektivitou jejich účinnosti a bezpečnosti léčby. Vzhledem k možnostem využívat statistické údaje o léčbě konkrétních pacientů lze v současné době snadněji identifikovat, ale především ospravedlnit používání konkrétních léků. Bude podstatné, zda kvalita léku opravdu odráží vysoké náklady na výzkum a klinické hodnocení. Zdravotní pojišťovny se budou do této záležitosti aktivněji zapojovat a v zahraničí se budují modely, kdy pojišťovny motivují lékaře k smysluplnému předepisování kvalitních, avšak nákladově obhajitelných léků. Zároveň vznikají nové iniciativy vyžadující transparentnost klinických studií, jejichž cílem je zprůhlednit finanční koloběh mezi lékaři, farmaceutickými společnostmi a výzkumem a nastavit optimální investování do nových léčiv. Iniciativa z roku 2014 nařizuje zadavateli klinických hodnocení zveřejňovat výsledky klinických hodnocení v EudraCT databázi, spravované Evropskou lékovou agenturou (EMA). Novodobý efektivní vývoj léků by se do budoucna měl opírat o otevřenou FDA databázi, která obsahuje téměř 4 milióny záznamů evidovaných od roku 2004 do roku 2013, což je studnice informací, které napomohou pečlivému hodnocení využívaných léků. Prodloužená ruka lékařů V zahraničí se začíná ujímat trend, kdy se do péče o pacienty mnohem aktivněji zapojují zdravotní profese, jako jsou sestry a asistenti lékařů. Lze tak částečně kompenzovat nedostatek lékařů a redukovat náklady na zdravotnictví. Propagují se i takové modely péče o pacienty, kdy sestry, terapeuti, dietologové a sociální pracovníci navštěvují nemocné především doma, čímž lze snížit dlouhodobou a opětovnou hospitalizaci pacientů v nemocnicích. Nové finanční modely úhrad Silné ročníky odcházejí do důchodu a pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče hledají způsob jak přilákat novou generaci spotřebitelů. Nastupující generace uvažuje o životě jinak a stále intenzivněji se snaží nalézt rovnováhu mezi pracovním vytížením, životními hodnotami, zdravím a pohodou. Velká část jejich příjmů bude proto směřována do prevence zdraví, wellness a sportovních aktivit. Vzniká nová kategorie zaměstnaneckých benefitů, kterými se zaměstnavatelé budou snažit přilákat kvalitní pracovníky a zajistit jejich psychickou a fyzickou pohodu, a naladit je tak k vyššímu pracovnímu nasazení, protože je dokázáno, že spokojení zaměstnanci jsou oddaní, produktivní a kreativní. Nová generace je rovněž navyklá využívat mobilní technologie a mít svá data přehledně a okamžitě k dispozici. Pro majitele „chytrých telefonů“ připravila pojišťovna MV ČR tak zvanou Kartu života, která umožní s údaji aktivně pracovat a která zároveň umožňuje náhled do osobního účtu a veškerých vykázaných úkonů od zdravotnických zařízení. Skrze aplikaci lze rovněž plánovat preventivní prohlídky, očkování, používat funkce SOS v případě zdravotní nouze, zobrazovat údaje rodinných příslušníků a sledovat novinky. K výsledkům vede partnerství Budoucnost přinese i nová partnerství. Je možné, že v současném hypersoutěživém prostředí budou výsledky generovat partnerství úspěšných, a proto výzkumné a obchodní instituce i poskytovatelé zdravotnických služeb budou hledat partnery, kteří vhodně doplní mezery v jejich podnikání. Na závěr trend nejdůležitější – holistická filosofie života S rostoucí životní úrovní, stresem, pracovním vytížením, hektickým stylem života a popíráním přirozených potřeb člověka roste nemocnost. Je dokázáno a v dnešní době i většině gramotných lidí známo, že nemoci jako ateroskleróza, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, hypertenze, obezita, diabetes mellitus, rakovina, revmatické nemoci, předčasné porody a potraty, některé vrozené vývojové vady nervového systému novorozenců, Alzheimerova choroba, chronický únavový syndrom, zácpa, syndrom vyhoření a deprese jsou následkem nevhodného způsobu života. Nejen medicínsky erudovaní odborníci by část svého úsilí měli proto věnovat užitečné činnosti, a tou je osvěta a prevence ve smyslu zdravého stylu života. Nebudou pak mít čekárny a lůžkové části nemocnic přeplněné chronicky nemocnými pacienty a budou moci těm, kteří jejich péči nejvíce potřebují, poskytnout individuální a personifikovaný přístup. Ivana Strasmajerová