Ve střední Evropě nebylo dosud vybudováno žádné podobně vybavené specializované pracoviště. Specializovaná a v minulosti přísně utajovaná nemocnice v Těchoníně byla vybudována na přelomu 60. a 70. let a do roku 1990 zde fungovaly výzkumné mikrobiologické laboratoře s vysokým stupněm biologické a protiepidemické ochrany pro potřeby bývalé Československé lidové armády a armád států Varšavské smlouvy při případném biologickém útoku. V letech 2003–2007 byla za 1,2 miliardy Kč nemocnice přebudována na Centrum biologické ochrany zaměřené na zvlášť nebezpečné nemoci se stupni biologického rizika BSL 3 (např. korejská hemoragická horečka, tyfus, HIV, tuberkulóza, anthrax) a BSL 4 (např. SARS, lassa, variola nebo ebola), a to smluvně i pro některé další země NATO. Centrum je aktivováno při požadavku hlavního hygienika a pro pacienty s vážnými onemocněními disponuje 28 lůžky, jejich kapacitu může v případě potřeby až zdvojnásobit. K dispozici má i 100 lůžek pro karanténu. Centrum biologické ochrany v Těchoníně zůstává zachováno pod správou Ministerstva obrany. S prověřením osudu Těchonína určeného na pomoc pacientům při rozšíření nebezpečných infekčních nemocí počítala Bílá kniha o obraně z roku 2011. Kvůli úsporám se zvažovala změna jeho právní formy na státní příspěvkovou organizaci nebo i jeho zrušení. Centrum spadá pod Vojenský zdravotní ústav. Dlouhodobý trend v nepředvídatelných výskytech epidemiologicky závažných onemocnění překračujících hranice jednoho státu, masivní nárůst počtu běženců a vývoj politicko-vojenské a epidemiologické situace ve světě opodstatňují existenci obdobných center a nezbytnost jejich vysoce odborného zázemí. Ministerstvo obrany považuje Centrum biologické ochrany Těchonín společně s poskytovateli zdravotních služeb zřízenými ministerstvem zdravotnictví, a to především s Nemocnicí Na Bulovce a se Státním zdravotním ústavem, za integrální součást systému ochrany obyvatelstva. Zařízení je unikátní díky svému vybavení i svému umístění mimo výrazněji obydlené oblasti. V současné době se daří snižovat náklady na provoz. Oproti stavu v roce 2011 byla v roce 2014 dosažena úspora provozních nákladů přibližně 47 procent, a to především změnou dodavatele některých služeb. Mluvčí generálního štábu Jan Šulc ČTK tvrdí, že roční provoz centra stojí 60 až 65 milionů korun. Náklady by se zvýšily, pokud by bylo centrum v případě nákazy spuštěno.