V rámci strukturálních fondů z EU budou v červnu a červenci startovat poslední zajímavé
a především štědré výzvy v dotačních programech s vazbou na výzkum, vývoj a inovace v podnikatelské sféře. Kdy je vhodné začít o získání dotace v rámci těchto výzev uvažovat a jaké kroky jsou pro obdržení podpory nezbytné?
Program Potenciál
Pro realizaci výzkumu a vývoje je třeba disponovat potřebným zázemím a vybavením, prostřednictvím něhož bude možné zkoumat, vyvíjet a inovovat. A právě program Potenciál umožňuje získat dotaci buď na vybudování zcela nového centra průmyslového výzkumu a vývoje, anebo na rozšíření stávajícího. Výhodou programu Potenciál je, že výše dotace dosahuje 50 % z celkových způsobilých nákladů (mezi které lze zařadit takřka libovolný hmotný i nehmotný majetek včetně stavebních prací). Dotované položky, ať už jsou to stroje, technologie, hardware, software či např. výstavba budovy, však musí sloužit striktně pro účely výzkumu a vývoje.
O finanční podporu z tohoto programu budou moci žádat firmy ze zpracovatelského průmyslu od srpna 2017. Při přípravě žádosti se budou muset vypořádat především s důkladným zdůvodněním využití pořizovaných položek a zároveň s dodržením minimální možné investice
(4 - 10 mil. Kč dle velikosti žadatele). Z hlediska hodnocení budou hrát velkou roli technické, znalostní, finanční i personální kapacity žadatele. Nezbytné navíc bude průkazně doložit, že díky vybudování nového nebo rozšíření stávajícího výzkumně-vývojového centra žadatelé významně rozvinou svou konkurenceschopnost i inovační potenciál. Hojně bodovanou položkou bude i prohloubení spolupráce s výzkumnými organizacemi. V neposlední řadě je zásadním předpokladem úspěchu žádosti hospodárný a účelný rozpočet, který byl zformován prokazatelně transparentně.
Program Aplikace
Kromě vhodného vybavení a zázemí jsou pro úspěšné výzkumné, vývojové a inovační kapacity potřeba především kvalitní zaměstnanci. Z programu Aplikace je možné dotovat jejich mzdy a dále režijní či materiálové náklady, smluvní výzkum a odpisy zařízení, které slouží pro účely výzkumu a vývoje v rámci podpořeného projektu. Míra podpory se zde pohybuje obvykle kolem 40 - 60 % v závislosti na velikosti podniku, rozdělení dotovaných činností mezi aktivity průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje a (ne)existenci účinné spolupráce.
Zatímco výše zmíněný program Potenciál dotuje majetek a dlouhodobou realizaci průmyslového výzkumu a vývoje v obecném hledisku, Aplikace podporují především mzdy výzkumně-vývojových zaměstnanců, kteří pracují na konkrétním úkonu. Žadatelé se totiž zavazují, že max. do tří let od data podání žádosti dosáhnou zvoleného výsledku (např. prototypu). Kromě správné volby typu výsledku a rozumného naplánování cesty k jeho dosažení, která spočívá především v rozčlenění projektových činností mezi členy případného konsorcia a aktivity průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje, je třeba věnovat pozornost i určení mezd v místě a čase obvyklých, anebo hospodárnému nacenění pořizovaného materiálu. Logika hodnocení je obdobná jako u Potenciálu. Žadatelé by proto měli klást důraz na prokázání své odborné kompetence k řešení stanoveného výzkumně-vývojového úkonu a ideálně prokázat, že výsledkem projektu bude technicky pokročilý produkt, který „půjde na dračku".
Příjem žádostí poběží od srpna do listopadu, přičemž u kolových výzev (Aplikace i Potenciál) dosáhnou na dotaci jen žadatelé s vysokým bodovým ziskem. Tento princip tvrdě dopadne především na velké podniky, které budou moci získat jen velmi malou část z celkové alokace.
O dotaci z Aplikací bude navíc jistě velký zájem i mezi IT podniky, které doposud čerpaly především z dotačního titulu ICT a sdílené služby. Dle oficiálních informací však v dohledné době nedojde v tomto programu k vyhlášení nové výzvy. V případě, že se tyto podniky nevěnují „pouze" tvorbě softwarového řešení, ale realizují v oblasti IT výzkum a vývoj, mohou se ucházet o dotaci právě z Aplikací.
Program Inovace
Tento program navazuje na Potenciál a Aplikace, jelikož dotuje pořízení výrobních technologií (hmotný i nehmotný majetek vč. staveb), které slouží k výrobě inovativního a čerstvě vyvinutého produktu. Míra podpory se dle velikosti podniku pohybuje od 25 do 45 %, přičemž opět platí, že podpora bude zacílena především na malé a střední podniky ze zpracovatelského průmyslu.
Základním stavebním pilířem úspěšného projektu v Inovacích je doložení funkčního prototypu či vzorku inovovaného produktu na základě ukončeného výzkumu a vývoje a prokázání vysoké míry novosti z tržního hlediska. Ta zajistí úspěch výsledného produktu na trhu. Z bodového hlediska je navíc zcela klíčová míra technické pokročilosti a dosažené inovace u nového produktu vč. výrobního procesu.
Průběžná výzva v programu Inovace, která bude vyhlášena v červnu, a příjem žádostí pak odstartuje v červenci, bude klást důraz především na včasné podání žádosti. Pro zisk dotace je totiž nezbytné podat ji včas a dosáhnout požadovaného skóre (60/100).
Výzvu v Inovacích však bude s výzvami v programu Potenciál a Aplikace spojovat např. ponížení jejich alokací vůči loňským výzvám. Tento trend se bude navíc citelně prohlubovat, a proto je nyní šance získat vysokou dotaci pro účely výzkumu a vývoje poslední. Další pojítko všech tří programů tvoří nutnost prokázání souladu mezi tematickou náplní projektů a RIS3 strategií, která definuje priority českého výzkumu a vývoje.
Je třeba upozornit, že uvedená posloupnost podání žádostí do programů Potenciál, Aplikace a Inovace je samozřejmě pouze ilustrativní, nikoli povinná.
Dotace na výzkum a vývoj i z národního programu
Kromě podpory ze strukturálních fondů lze za účelem realizace průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje získat i dotaci z národního programu Trio. Ten je svým nastavením velmi podobný programu Aplikace, jelikož dotuje identické položky (+ cestovné). Na rozdíl od Aplikací však TRIO umožňuje realizovat projekty i na území Prahy. Dalším benefitem programu je vyšší míra podpory, která může dosáhnout až 80 %.
Trio však na žadatele klade vyšší nároky než program Aplikace, jelikož umožňuje podávat žádosti projektům řešeným pouze v konsorciu s alespoň jednou výzkumnou organizací. Bez ohledu na velikost žadatele navíc požaduje prokázání souladu předkládaného záměru s tzv. klíčovými technologiemi a Národními prioritami orientovaného výzkumu.
Podobnost mezi TRIEM a Aplikacemi reflektuje i podoba žádosti, která však musí být doplněna smlouvou o spolupráci mezi členy konsorcia. Srovnatelné jsou i klíčové aspekty hodnocení (tržní potenciál, dosažení, novost a technicko-ekonomická úroveň řešení), které však v TRIU nabývá více subjektivního charakteru (především z hlediska naplnění cílů programu). Stejně jako v Aplikacích se jedná o kolovou výzvu. Příjem žádostí již běží a bude ukončen už 14. 7., přičemž se jedná o úplně poslední soutěž v tomto programu.
Odpočet nákladů na výzkum a vývoj
Podniky mohou získat (nepřímou) podporu na své vývojové úkoly také jinou formou, než je dotace v rámci národních programů či z rozpočtu EU v rámci operačních programů. Umožňuje ji zákon o daních z příjmů a jedná se o tzv. odpočet nákladů na výzkum a vývoj.
Jedná se fakticky o slevu na dani ve výši 19 % (míra korporátní daně) hodnoty nákladů, které podnik vynaložil na výzkumně-vývojové úkoly. Podniky jsou oprávněny evidovat náklady vynaložené na výzkum a vývoj a fakticky je podruhé použít pro snížení základu daně z příjmu. Kupříkladu: firma vynaložila 10 000 000 Kč na vývoj nového produktu - jedná se o daňově uznatelné náklady, které již figurují v účetních knihách. Při využití odpočtu tato společnost použije ještě jednou oněch 10 000 000 Kč a poníží o ně v příslušné kolonce daňového přiznání daňový základ. Výsledná finanční úspora je pak 1 900 000 Kč.
Pro potřebu odpočtu je možné uplatnit v daném účetním období jen některé typy nákladů neinvestičního charakteru, typicky mzdové náklady, materiál apod. Nutností je dopředu sepsat tzv. Projekt výzkumu a vývoje, a to na každý specifický úkol, jehož výstupem je typicky prototyp, funkční vzorek, případně software apod. Následně je nutné důsledně evidovat ty náklady, které budou předmětem odpočtu. Neméně důležité je, aby vlastní výzkumně-vývojový úkol splňoval základní definiční znaky činnosti klasifikované jako výzkum a vývoj. Těmi jsou především tzv. ocenitelný prvek novosti a překonávání technické nejistoty při řešení vývojového úkolu.
Možností podpory výzkumných, vývojových a inovačních aktivit je celá řada. Je pouze třeba zvolit vhodný program a kvalitně zpracovat žádost o dotaci. Jestliže nevíte, jak postupovat nebo jak dotační žádost zpracovat, k uvedeným programům jsou plánovány bezplatné on-line webináře. S odborníky na uvedené programy si můžete domluvit i bezplatnou osobní konzultaci.
Mgr. Ondřej BENDL
Dotační specialista na výzkumné, vývojové a inovační projekty enovation s. r. o.
Mgr. Milan STRUNA
Dotační specialista na výzkumné, vývojové a inovační projekty enovation s. r. o.