Systémy firmy ERA musí být přesné jako japonské vlaky Šinkansen. Jak jinak vysvětlit, že dochvilným a vysoce organizovaným Japoncům její systémy pro určování polohy letadel zjevně vyhovují. Za poslední čtyři roky ERA v zemi vycházejícího slunce uvedla do provozu hned čtyři, každý rok jeden projekt. Poslední na letišti Narita v hlavním městě Tokiu.
Nejdříve v roce 2011 ERA nainstalovala pozemní sledovací systém na letišti ITAMI v Ósace, třetím největším městě Japonska. O rok později následoval HMU (High Monitoring Unit) Okayama nad japonským vnitřním mořem Seto Naikai mezi ostrovy Honšú a Šikoku, který sleduje letecký provoz v koridoru nad mořem a jeho ostrovy a ověřuje, jak mají jednotlivá letadla zkalibrována výškoměry - měří odchylku skutečné polohy letadel od jimi udávané výšky. Výsledky jsou pak poskytovány aerolinkám jako zpětná vazba o dodržování stanovených bezpečnostních rozestupů mezi letadly.
Třetím projektem ERA byl v roce 2013 systém pro řízení letového provozu na mezinárodním letišti Chūbu Centrair (zkratka z Central Japan International Airport) u dvoumilionového japonského města Nagoja v zátoce Ise v regionu Aichi v centrální části Japonska. Zařízení bylo instalováno na umělém, lidmi vybudovaném ostrově v Tichém oceánu poblíž břehů ostrova Honšú.
Naposledy byl nedávno uveden do provozu systém na letišti Narita. Je to jedno ze dvou letišť sloužících Tokiu a končí zde 90% všech mezinárodních letů. Systém sleduje koncovou řízenou oblast letiště do vzdálenosti dvaceti námořních mil a navádí přistávající letadla na dvě paralelní runwaye zároveň.
Všechna zařízení musí splňovat náročné technické požadavky zákazníka, kterým je Japonský úřad pro civilní letectví JCAB. Souostroví totiž leží v geologicky nestabilní části světa a je často ohrožováno zemětřesením. Jemný elektronický systém sítě stanic pro sledování letadel se musí beze zbytku vyrovnat jak s otřesy, tak s extrémními teplotami. ERA proto do Japonska dodává svůj ověřený systém MSS s odolným hardwarem. Na všech projektech ERA spolupracovala s japonskou firmou Toshiba, jinak než prostřednictvím domácí společnosti se totiž zahraniční firmy na japonský trh dostat nemohou.