České ocelářství provází řada specifik. Především se jedná o materiálově i energeticky vysoce náročné odvětví. Je koncentrováno v podstatě do jednoho regionu (bezmála 98 % produkce je z Moravskoslezského kraje). I když je v letošním roce avizováno mírné zlepšení situace, ocelářský průmysl zcela jistě neobnoví své objemy produkce na úroveň předkrizového roku 2007. současné době se využívá cca 80 % objemů možné produkce z let 2006–2007. To je jednoznačné vyjádření nadbytečnosti kapacit, a tedy nezbytně trvalý tlak na udržení konkurenceschopnosti. Především cestou snižování nákladů, změnami sortimentu, akcentem na kvalitu produkce, koncentrací výroby na špičkové technologie a vztahy k ekologickým parametrům. CO PŘINESL ROK 2013? V loňském IV. čtvrtletí se v mezikvartálním i meziročním pohledu obnovil růst české ekonomiky, když před tím klesala prakticky nepřetržitě od konce roku 2011. HDP meziročně vzrostl o 1,3 %. Nicméně v celoročním pohledu HDP vloni ještě meziročně klesl o 0,9 %. Převážně v důsledku poklesu investic do fixního kapitálu. Výdaje domácností na konečnou spotřebu (stejně jako aktivní saldo zahraničního obchodu) v ročním úhrnu stagnovaly. Mírně pozitivně ovlivnily vývoj HDP výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu. Tabulka č. 1 odráží vývoj v uplynulých letech i současný pokles ekonomiky v důsledku nižšího tempa růstu v Evropě. Ve snaze povzbudit ekonomiku, vytvořit nová pracovní místa a zabránit deflaci, přistoupila ČNB v listopadu 2013 k devizové intervenci proti české koruně a poslala ji nad hranici 27 Kč za 1 EUR. Dopad oslabení kurzu koruny je poměrně rychlý a důrazný kvůli skutečnosti, že část kontraktů mezi firmami je denominována v eurech a nikoliv v korunách. Podle analýz OS Hutní železa (OS HŽ) letošní růst bude pozvolný, poznamenaný nízkou mírou investic a soukromé spotřeby. Ani prognózovaná tempa růstu v dalších letech nedosahují úrovně „předkrizových let“. Vysoká nezaměstnanost a stále nízký objem tuzemských zakázek se jen zvolna projeví v růstu ekonomiky. Důležitým faktorem růstu tak zůstává vývoz, a to zejména průmyslové produkce. Tomu nahrává jak rostoucí zahraniční poptávka, tak stávající devizová intervence ČNB. Minimálně do konce letošního roku bude slabší kurz koruny pomáhat vývozcům k uplatnění své produkce na trzích EU28. ZÁKLADNÍ PRODUKČNÍ CHARAKTERISTIKY Produkce ocelářských výrobků v ČR rostla až do III. čtvrtletí 2008. Tehdy se projevily důsledky světové finanční a odbytové krize. Růstový trend se obnovil v roce 2010 a pokračoval i v průběhu roku 2011. Z důvodu finančních problémů zemí Eurozóny v tomto období dochází k ochlazení poptávky po oceli. Rok 2012 je ve znamení poklesu produkce ocelářských výrobků. K určitému oživení poptávky dochází až vloni. To se projevilo i v mírném meziročním zvýšení produkce jak v prvovýrobě, tak v produkci válcovaného materiálu a ostatních výrobků (úzkého pásu ZSV, taženého drátu a tažené, loupané a broušené oceli, viz tab. č. 2). Jestliže objem produkce surové oceli v ČR vloni dosáhl jen cca 73 % úrovně předkrizového roku 2007, pak celosvětová výroba přesáhla úroveň roku 2007 již v roce 2010 a v dalších letech postupně stoupala. Na tento celosvětový růst objemu produkce surové oceli má především vliv Čína a další země Asie, jak dokumentuje graf č. 1. Snížená poptávka po oceli v I. pololetí 2013 (a tím i snížení objemů výroby oceli) ovlivnily poptávku po vstupních surovinách. To se projevilo meziročním snížením cen železné rudy o 2,7 %, koksovatelného uhlí o 16,9 % a železného šrotu o 7,5 %. Od srpna 2013 v důsledku zotavování ekonomiky zemí EU dochází k nárůstu poptávky po oceli, a tím i k pozvolnému růstu cen plochých i dlouhých výrobků. Přesto se průměrné ceny plochých výrobků za rok 2013 meziročně snížily o cca 7 % a ceny dlouhých výrobků o cca 5,5 %. Z hlediska cen vstupních surovin se v průměru meziročně cena koksovatelného uhlí snížila o cca 15 %, cena železného šrotu se snížila o cca 6 %. Cena železné rudy vzrostla o cca 5 %. Znalci trhu v britském institutu MEPS počítají od začátku roku 2014 opět s růstem cen ocelářských výrobků. Experti poukazují na nynější extrémně nízké zásoby ve skladech odběratelů. Ti budou muset nyní více objednávat. MEPS prognózuje, že nejpodstatnější nárůsty lze předpovídat v segmentu plochých výrobků. Zlepšení na trzích s dlouhými produkty bude méně dramatické v důsledku přetrvávající recese stavební produkce v řadě zemí EU. Zvýšená poptávka po oceli se odráží v nárůstu produkce oceli a následně v poptávce po vstupních surovinách. To ovlivňuje vývoj cen koksovatelného uhlí, železné rudy i ocelového šrotu. Výrazný růst cen vstupních surovin jsou producenti ocelářských výrobků nuceni promítnout do jejich konečných cen, což může (při výrazném růstu) zpětně vyvolat ochlazení poptávky po oceli. Důležitou roli ve vývoji cen vstupních surovin z hlediska poptávky a nabídky bude stále výrazněji sehrávat vývoj meziroční dynamiky růstu ocelářské produkce v Číně. Ta zajišťuje téměř 1/2 světové produkce oceli. Počátkem roku 2014 se cena železné rudy pohybovala na úrovni cca 120 USD/t. Při očekávané zvýšené poptávce by se ceny mohly zvýšit na úroveň 130–140 USD/t. Vzhledem k vysokým zásobám železné rudy v čínských přístavech a otevírání nových kapacit (Austrálie) by se mohla cena železné rudy v průběhu roku naopak snižovat a dostat se i na úroveň 110 USD/t. Přechod od ročních kontraktů na kvartální či na spotřebitelské ceny vstupních surovin zvyšuje „oscilaci“ ročního vývoje jejich cen. Stále výrazněji tak roste důležitost dlouhodobého zajišťování vstupních surovin. Obdobně lze očekávat i vývoj cen koksovatelného uhlí a železného šrotu. PREDIKCE NA PŘÍŠTÍ ROKY Nedostatek zakázek si v uplynulém období vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd. Ať již cestou zkracování pracovního týdne či snižování počtu pracovníků. Vloni došlo k pozitivnímu obratu: mzdová náročnost (i při meziročním poklesu výroby a tržeb) klesla o 8 %, materiálová náročnost o 6,2 %. Další předpoklady vývoje reflektují předpokládané zvýšení tvorby zisku a výraznější obnovení dynamiky. Nicméně ani letos ještě experti OS HŽ nepředpokládají dosažení cílových parametrů ukazatelů životaschopnosti, jak tomu bylo před „krizí“ v r. 2007–08. Tabulka č. 3 ukazuje hodnocení z hlediska tzv. ukazatelů životaschopnosti. PRODUKTIVITA PRÁCE Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v I. polovině roku 2009 a znovu v závěru roku 2012, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. Kupříkladu v roce 2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %. O rok později došlo ke snížení o 5 % a v roce 2012 o dalších 7,3 %. Ani uplynulý rok nebyl v tomto směru výjimkou: počet pracovníků se znovu meziročně snížil, a to o 3,6 %. Vloni ocelářský průmysl zaměstnával v průměru 14 851 pracovníků ve stálém pracovním poměru a 673 agenturních pracovníků. Pro další období bude významné udržení „kmenové zaměstnanosti“, tj. i za cenu dočasného uvolnění z výrobních procesů (kupř. do projektů vzdělávání a rekvalifikací). Je evidentní, že pokles zakázek a s tím související dočasné zastavování výrobních provozů by mohlo nastat kdykoliv v budoucnosti, zvláště s ohledem na křehké oživení v Evropě. Aktuální proto zůstávají všechny možnosti podpory zaměstnanosti, včetně řešení dočasné nezaměstnanosti, rozšíření možnosti „předčasného důchodu“ (zvláště z rizikových profesí), daňové úlevy u nových zaměstnanců, řešení seniorů, podpora možností rekvalifikace aj. NÁROČNÉ EKOLOGICKÉ PROJEKTY Od roku 1993 bylo z vlastních zdrojů hutních podniků investováno 97 mld. Kč do snížení dopadů na životní prostředí v jejich okolí. Jednalo se o investice do modernizace výrobní základny (62 mld. Kč) a do projektů na ochranu životního prostředí (35 mld. Kč). Mezi dosažené výsledky nutno zařadit: » pokles emisí tuhých znečišťujících látek o 92 % » pokles emisí SO2 o 68,7 % » pokles emisí oxidů dusíku o 64 % » pokles produkce odpadů o 57 %. ROVNOCENNÉ PODMÍNKY PRO OCELÁŘSTVÍ Ocelářský průmysl v celé EU28 bojuje o udržení životaschopnosti. Podle analýz OS HŽ v ocelářství nepůjde o „obvyklou fázi“ cyklického vývoje, ale o zásadní strukturální vývoj v průmyslu i s riziky pro ocelářství EU. Ocelářství je nesporně zatěžováno vlivy ekologické legislativy a růstem nákladů z vývoje cen energií. Konkurence dovozů hutních materiálů (Rusko, Ukrajina, Turecko, Čína, Jižní Korea) je značná. Steel Action Plan (SAP), přijatý v červnu 2013 pro udržení konkurenceschopnosti ocelářského průmyslu v EU28, měl nastartovat řadu impulsů ke zlepšení situace. Zaměřil se zejména na: » vysoké ceny energií; » na dostupnost surovin; » na recyklace a zhodnocení šrotu; » na atraktivnost průmyslu pro kvalifikované pracovníky a na » investice pro inovace a technologie šetrné k životnímu prostředí. Ekologie (v celém svém rozsahu norem, legislativy, limitů a rozhodování ) je bezesporu nejvážnější ohrožení ocelářství. Právě v této oblasti je smysl rovnocenných podmínek podstatný. Proto je podle české metalurgické obce nezbytné: » nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast ekologie, energetiky; » nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím. Také ocelářský průmysl je zasažen obchodováním emisemi. Jakékoliv mimořádné daně mohou být existenční podmínkou pro těžký průmysl (a jeho přesun mimo EU28). Pak jsou relevantní pravidla pomoci státu nezbytná. Druhou oblastí jsou tzv. ekologické poplatky. Činitelé OS HŽ je považují za přežitý a neefektivní nástroj. Jde o to, že finanční zdroje z těchto poplatků nemusí skončit využitím při financování akcí pro zlepšování ovzduší do nejlepších technologií. V EU28 je 23,5 % lidí do 25 let bez zaměstnání. V ČR je při 7–8% nezaměstnanosti bez pracovního umístění až 20 % „mladých do 25 let“. Struktura pracovních míst je (a bude) odlišná ve srovnání s rokem 2007 (nové profese, přesun tradičních povolání i mimo EU, v průmyslu nebude potřeba tolika pracovních míst). Řešení spočívá ve: » spolupráci vzdělávacích institucí a průmyslu (podniků); » podpoře, motivaci zájmu o technické a řemeslné obory; » optimalizaci sítě a struktury škol, včetně regionálního uspořádání; » provázanosti vzdělávání na trh práce. Představitelé české metalurgie považují aktivnější přístup EU28 k průmyslu (včetně Steel Action Plan) za principiálně pozitivní. Průmysl EU28 je však v útlumu. Trendově lze charakterizovat fází vymísťování. Často je zvýrazňován ekologický a logistický aspekt. Cíl EK dosáhnout v roce 2020 podíl průmyslu na HDP 20% je vysoce ambiciózní a v konfrontaci s realitou fungování EU28 bude i obtížně dosažitelný. Motto Nevytvářejme průmyslové muzeum v Evropě však motivuje k přijetí konkrétních opatření k dosažení konkurenceschopnosti, resp. k vytvoření rovnocenných podmínek evropského ocelářství: » přehodnotit průmyslovou, energetickou a ekologickou politiku a vyhlašované cíle; » konkurenceschopné ceny energií (včetně vlivu AZE); » technicky a ekonomicky dosažitelné hodnoty ekologických parametrů (včetně reformování ETS – Emissions Trading Scheme) pro ocelářství » méně komplikací a byrokratických překážek pro investování do optimálních technologií. Optimální nástroje pro dosažení a udržení konkurenceschopnosti ocelářství v ČR (z pohledu expertů OS HŽ) proto jsou: » optimalizace portfolia kapacit z přehledu trhu, zakázek a koncentrace výrob na nejprogresivnější technologie, » vertikální integrace (k surovinám, energiím), » trvalá snaha o maximum realizací projektů výzkumu, vývoje, inovací. Pro životaschopnost ocelářství v ČR platí i nadále: » nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků pro oblast ekologie, energetiky » nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím. /is/
