Nebezpečím vzniku povodní v horských oblastech Peru se v současné době zabývají čeští vědci. Tamější zátopy mohou vzniknout v důsledku přílivové vlny, kterou způsobí sesuv hornin nebo pád sněhové laviny do horských jezer. „Hlavním cílem výzkumu je zjistit nebezpečné lokality a varovat místní obyvatele před stavbami v ohroženém území,“ uvedl za vědecký tým RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i. Nejnovější výsledky prezentovali badatelé na odborné konferenci České asociace geomorfologů v Teplicích, která se konala 23. až 25. dubna. Během této třídenní akce představili její účastníci řadu svých prací ve vysokých horách různých částí světa (např. slovenské Tatry, turecké pohoří Taurus – Ostravská univerzita v Ostravě) a v polárních oblastech (Špicberky – ÚSMH). Právě v těchto regionech se nejvíce projevují změny klimatu a s nimi spojené změny v chování hornin i svahů. Třídenní 14. mezinárodní konferenci pod názvem Stav geomorfologických výzkumů v roce 2014 pořádala Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a ÚSMH. Podle Jana Klimeše se výzkum v peruánském pohoří Cordillera Blanca zabývá hrozbou vzniku povodní v okolí ledovcových jezer a v obydlených částech dvou údolí, kde se nachází i hlavní provinční město Huarz. Badatelé na základě terénních měření vytvářejí povodňové modely. Výsledkem průzkumů jsou pak mapy s vyznačením nejohroženějších lokalit. „Po zhodnocení našeho výzkumu můžeme dát místním lidem doporučení, které lokality nemají obydlovat a zastavovat, protože zde hrozí největší škody z povodní,“ uvedl doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc., z Přírodovědecké fakulty UK, který s výzkumnými pracemi v Peru začal v roce 1996. V současné době je i předsedou České asociace geomorfologů. Pohoří Cordillera Blanca si vědci vybrali především proto, že jde o nejvíce zaledněné tropické pohoří, v němž v důsledku globálního oteplování dochází k výraznému odtávání ledovců. Tento jev způsobuje změny v chování hornin a svahů, které se mohou projevit zvýšeným nebezpečím vzniku sesuvů a povodní z ledovcových jezer. „Jedním z našich cílů je sestavit databázi povodní, jež ve všech vysokých pohořích světa způsobila ledovcová jezera,“ dodal doc. Vilímek. Česká asociace geomorfologů sdružuje od roku 1999 odborníky a studenty zabývající se poznáváním tvarů a pochodů na zemském povrchu. Výzkum zahrnuje řadu témat, kterým se vědci věnují nejen v České republice, ale také v různých částech světa. Patří sem studium sesuvů (České středohoří, Český ráj, Jeseníky, Beskydy, Bílé Karpaty, okolí Brna, Peru, Kanárské ostrovy, Krym, Špicberky, Turecko); zkoumání zlomů (Krušné hory, Jeseníky, Beskydy, Kalifornie, Etiopie); výzkum tvarů vzniklých činností ledu (Šumava, Krkonoše, Jeseníky, Vysoké Tatry, Francie, Antarktida); studium ukládání a transportu sedimentů nebo zbytků rostlin v řekách (Šumava, Beskydy, povodí Moravy); výzkum jeskyní nebo tvarů, které vytvořil člověk během těžby nerostných surovin. /f/
