Němečtí milovníci piva si letos připomínají pětisté výročí údajně nejstarší zákonné regulace v oblasti potravin na světě. V dubnu roku 1516 bavorští spolupanovníci Vilém IV. a Ludvík X. z Landshutu vydali v Ingolstadtu dekret, který stanovil, že německé pivo může obsahovat pouze ječmen, chmel a vodu. Mnohé pivovary se k němu hlásí dodnes. Zákon byl původně bezejmenný. Své jméno Reinheitsgebot, volně přeloženo asi jako „zákon o čistotě piva“, si vysloužil až později. Stejně se v průběhu let měnila jeho platnost i obsah. Po vzniku Německého císařství se z Bavorska rozšířil na území celého Německa. A reagoval i na vývoj v pivovarnictví. Například na objev kvasinek. Dnes Reinheitsgebot platí opět pouze v Bavorsku, kde je používání jiných než zmíněných složek stále chápáno jako klamání zákazníka. Jako k tradici se k němu ale hlásí i pivovary odjinud. Nejen z Německa. Přestože, po pravdě řečeno, literu původního nařízení by nesplnil patrně ani jeden z nich. Zajímavostí je, že zákon neměl nic společného s ochranou spotřebitele ani kvality piva. Jediným cílem panovníků bylo uchovat jiné druhy obilovin – zejména pšenici a žito – pro potravinářské účely. Zjednodušeně řečeno, chtěli zajistit dostatek chleba. To, zda někdo z ječmene a chmele vaří patok, neřešili. Podobný zákon později platil i ve Velké Británii. Tam měl ale zase zamezit daňovým únikům, neboť ječmenný slad a chmel byly významně zdaněny. Ať už je historie jakákoliv, věhlas Reinheitsgebotu daleko překročil hranice Německa. Zákon je dnes vnímán jako přihlášení se k poctivému pivovarnictví. O tom byl i červencový festival, který pětisté výročí připomínal. O tom, že dobré pivo v Německu i dnes umějí, svědčí 1,5 miliardy litrů exportovaných ročně do celého světa. Původní historické metody se však již při jejich výrobě nepoužívají. Při současných výstavech by to nešlo. Ona ostatně moderní automatizovaná výroba umožňuje sládkům udržet výrazně stálejší kvalitu a chuť piva v průběhu celého roku. A sama se už vlastně stala tradiční. Vždyť automatizaci přinesl do pivovarnictví již v roce 1970 systém Braumat od Siemensu. Osvědčil se a tak na jeho následníky spoléhají pivovary nejen po celém Německu. Pravé plzeňské Systém od Siemensu pomáhá vařit i Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj. Při jeho výrobě, specifické trojím rmutováním, se stále používá výhradně slad z české odrůdy jarního sladovnického ječmene z vlastní sladovny, šišky samičích květů žateckého poloraného červeňáku a voda z vlastních studní. Sládci pečlivě hlídají, aby si pivo udrželo stejnou chuť a kvalitu, jakou mělo, když ho v roce 1842 prvně uvařil Josef Groll. Naprostou většinu provozů a linek v Plzeňském Prazdroji však dnes řídí automatizační systémy Siemens. Svěřili jim i tak citlivé provozy, jakými jsou pivovarské hvozdy. V nich se ve sladovně suší zelený slad, jedna ze základních surovin. Sladovnický ječmen se v samém počátku výroby namáčí a několik dnů klíčí. Následně je ho však třeba vysušit. Jeho vlhkost musí v relativně krátké době klesnout ze 42 na 4,5 %. Na správném průběhu procesu závisí kvalita vyrobeného sladu. Řídicí systém sladovny je proto velmi náročný na spolehlivost. Plzeňské hvozdy dnes řídí Simatic S7-400 propojený přes průmyslovou sběrnici Profinet s periferiemi a ovládacími panely. Průběžně optimalizuje proces sušení na základě dat získaných z měřicích čidel. Hlídá stálou kvalitu sladu, ale i úsporné nakládání s energiemi. To je v obřím zařízení, které zabírá čtyřpatrovou budovu, také důležité. Simatic S7 v Plzni řídí i impozantní plnicí linku s kapacitou neuvěřitelných tisíc sudů za hodinu. Na jejím začátku proběhne depaletizace, sudy poté putují ke třem otáčivým strojům, karuselům. Na prvním z nich mycí hlavy odstraní hrubé nečistoty, na druhém je mycí proces dokončen, na třetím jsou znovu plněny a předávány k paletizaci. Vše řídí jeden centrální procesor, na kterém simultánně běží padesát programů a který komunikuje s dalšími prvky linky pomocí bezdrátových modulů Scalance. Řízení celé linky jako jednoho celku má své výhody, které pochopí každý, kdo byl u postupného oživování nějaké výrobní linky po výpadku elektřiny. V Plzni vše nabíhá vlastně samo a hlavně hned. Věděli jste, že… • prvními pivovarníky byly ženy? Vařily pivo ve starém Egyptě, kde byla mužům tato činnost zapovězena. • mnichovské matky v 18. století pily denně až sedm sklenic piva? Věřilo se tehdy, že pivo podporuje zdravé kojení. • pivo bylo prvním zbožím, které bylo přepraveno po první železnici v Německu (Norimberk- Fürth, 1836)? • roku 1814 byl Londýn zatopen pivem? Po protržení kádě v pivovaru „Horse Shoe“ se téměř 1,5 mil. litrů piva rozlilo do ulice, kde zdemolovalo několik domů. Utonulo v něm nejméně sedm lidí. • dnešní pivo nemá s pivem z doby před více než pěti sty lety mnoho společného? Slad se někdy vyráběl z fazolí nebo hrachu a pivo se dochucovalo vejci, šunkou, bylinami, žlučí, dehtem, sazemi nebo křídou. Každý pivovarník měl na „dobré pivo“ svůj zaručený recept.